Článek
Nejvyšší soud dovolání odmítl bez detailního projednání, protože prý nenastolilo žádnou zásadní právní otázku, která by ještě nebyla vyřešená. "Dovolání žalobkyně není přípustné, neboť závěry vyjádřené v rozhodnutí odvolacího soudu zcela odpovídají judikatuře Nejvyššího soudu," stojí v usnesení.
Žena podala žalobu až poté, co se česká justice ujednotila na tom, že nárok na peněžní náhradu újmy se promlčuje. Lékaři podle žaloby provedli sterilizaci v roce 1982 po druhém císařském řezu. Žena údajně neměla o zákroku dost informací. Teprve když se později pokoušela znovu otěhotnět, zjistila, že je neplodná.
Soudy v Brně a Olomouci dospěly k závěru, že lékaři chybovali. Žena neměla dost informací, souhlas údajně podepsala až po porodu. Nechtěnými sterilizacemi žen se v minulosti zabýval ombudsman, soudy všech stupňů i Evropský soud pro lidská práva. Nad sterilizacemi oficiálně vyjádřila politování vláda Jana Fischera.
V Česku zákrok nedobrovolně podstoupilo mnoho Romek, byly jich přinejmenším desítky, podle některých odhadů stovky až tisíce. "Nešlo ale výhradně o Romky," řekla nedávno právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená. Evropský soud pro lidská práva se v poslední době zabýval sterilizacemi Romek na Slovensku.
Loni přiznal 31 tisíc eur (792 000 korun) ženě, která v roce 2000 se zákrokem sice souhlasila, ale podle soudců si nebyla schopná uvědomit důsledky. Letos v červnu a listopadu štrasburský soud rozhodl podobným způsobem ve prospěch dalších Slovenek.