Hlavní obsah

Z Valdic do Zlína s těžkooděnci: Doživotně odsouzený Křepela vypovídal v lihové kauze

Na dlouhou cestu napříč téměř celou Českou republikou se z věznice ve Valdicích u Jičína do rodného Zlína vydal v doprovodu těžkooděnců vězeňské služby doživotně odsouzený míchač otrávené směsi s metanolem Tomáš Křepela. V úterý u Okresního soudu ve Zlíně svědčil v kauze rodiny lihového bosse Radka Březiny týkající se praní špinavých peněz pocházejících z nelegálního obchodování s lihem.

Z Valdic do Zlína s těžkooděnci: Doživotně odsouzený Křepela vypovídal v lihové kauze

Obžalovanými jsou Vladimír Březina, otec lihového bosse, exmanželka Radka Březiny Stanislava Březinová a dvojice asistentek bratrů Březinových Kristýna Mazurová a Kateřina Míčková. Všichni vinu popírají.

Křepela v úterý u soudu potvrdil, že se s Vladimírem Březinou znal od devadesátých let a jeho synovi Radkovi poté pomáhal rozvíjet Morávia-Chem z pozice obchodního ředitele. Následně stál u zrodu Březinovy dceřiné společnosti na Slovensku s názvem Slovakia-Chem. Podle Křepely Březina starší a jeho rodina patřili v devadesátých letech ke dvaceti nejmovitějším na Zlínsku.

„Vladimír Březina půjčoval svému synovi Radkovi stamilionové částky na podnikání. V případě společnosti Morávia-Chem šlo o 120 až 140 milionů korun, u firmy Slovákia-Chem zhruba o 90 milionů,“ uvedl u soudu. Půjčované peníze přebíral v hotovosti od Vladimíra Březiny často i sám Křepela, někdy i od bývalé manželky Vladimíra Březiny Marie. Poté je vozil do Morávia-Chemu a Slovákia-Chemu, kde Stanislava Březinová působila jako jednatelka.

Doživotně odsouzený Tomáš Křepela vypovídal u soudu o svém vztahu k rodině Březinů

Foto: Aleš Fuksa, Právo

„Radek otcovy peníze dále půjčoval. Byly to obrovské částky, kolem roku 2009 měl rozpůjčováno až 200 milionů korun. Byly tam horentní úroky, třicet až čtyřicet procent. Někteří lidé se s Radkem Březinou chtěli soudit pro lichvu,“ sdělil Křepela. Firmy podle něj postupně Vladimíru Březinovi půjčené peníze vracely. Sám prý přestal pro Radka Březinu pracovat v roce 2009.

Podle státního zástupce Radka Bartoše se čtveřice obžalovaných podílela na praní špinavých peněz mezi lety 2005 až 2013. Peníze měly pocházet z daňové trestné činnosti Radka Březiny a dalších členů jeho organizované zločinecké skupiny, šly na hotovostní vklady. Ve prospěch Vladimíra Březiny se údajně jednalo o částku přesahující 440 milionů, u Stanislavy Březinové o sumu přesahující 42 milionů a ve prospěch Radka Březiny o částku přes 18 milionů.

Obžalovaní se peníze snažili podle spisu legalizovat především vklady na různé bankovní účty a následným nákupem cenných papírů, nemovitostí nebo obchodního podílu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků