Hlavní obsah
Vápencové skály pražského Prokopského údolí Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Horolezec fatálně chyboval, soud mu potvrdil trest

Je to extrémně náročný sport a každý, kdo ho provozuje, vědomě podstupuje vyšší riziko zdravotní újmy. To byl jeden z hlavních argumentů 32letého horolezce, kterým chtěl zvrátit rozhodnutí obecných soudů, podle nichž je trestně zodpovědný za pád o rok mladšího kamaráda, kterého špatně jistil během slaňování ze skály.

Vápencové skály pražského Prokopského údolí Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Horolezec fatálně chyboval, soud mu potvrdil trest

Ten po pádu skončil s mnohačetnými zlomeninami v nemocnici, kde ho dávali lékaři dohromady několik měsíců.

Nejvyšší soud (NS) v Brně ale jeho obhajobu nevyslyšel a horolezci stvrdil dříve uloženou tříměsíční podmínku za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. „Hrubě porušil základní pravidla jištění stanovená metodikou horolezeckého svazu,“ stojí v rozhodnutí NS, které má Právo k dispozici.

Hrubě porušil základní pravidla jištění stanovená metodikou horolezeckého svazu
z rozhodnutí NS

K nešťastné události došlo v červnu 2016 v pražském Prokopském údolí. Dvojice se snažila dostat dolů ze skály co nejrychleji, protože začalo pršet a blížila se bouřka. Podle spisu obžalovaný horolezec nezkontroloval délku lana a na jeho konci neuvázal bezpečnostní uzel.

Během spouštění poškozeného proklouzlo příliš krátké lano jisticí karabinou a muž se zřítil ze sedmimetrové výšky na zem.

Obviněný horolezec upozorňoval na to, že lano bylo dostatečně dlouhé, ale ke zkrácení došlo poté, co se slaňující kolega uvázal několik metrů od jeho konce, přičemž podle předpisů to může být maximálně do dvaceti centimetrů.

„Proto také nestačilo ke slanění. Pokud by se uvázal ve správné délce lana, neuvázání uzlu by žádný význam nemělo,“ hájil se obviněný muž.

Sestup byl rychlý

Upozornil také na to, že se jednalo o urychlený sestup ze skály na zem kvůli nepřízni počasí.

„Při dešti je lezení nepříjemné, mokré lano prokluzuje stejně jako jisticí nástroje. Při bouřce zároveň horolezcům hrozí zasažení bleskem, jehož následky jsou bezpochyby závažnější než ty, které by mohli předpokládat při urychleném sestupu na zem bez dodržení potřebné míry opatrnosti. Snažili jsme se prostě dostat co nejrychleji do bezpečí před nepříznivým počasím,“ stojí dále v dovolání obžalovaného.

Podle něj je trestní odpovědnost v rámci sportovní činnosti vázaná pouze na úmyslná protiprávní jednání, což odmítá. Nejvyšší soud mu ale za pravdu nedal. Odkázal především na metodiku Českého horolezeckého svazu, která sice nemá povahu obecně závazného právního předpisu, ale je to jediný regulační prostředek u tohoto velmi riskantního sportu, který slouží k tomu, aby si horolezci osvojili návyky minimalizující úrazy. Součástí metodiky jsou i pravidla pro jištění.

„Obžalovaný vědomě nerespektoval tuto metodiku, když na konci lana neuvázal bezpečnostní uzel proti proklouznutí. Jednal zcela ledabyle, bez patřičné opatrnosti. Prakticky neučinil nic pro zajištění poškozeného, ačkoliv měl o náležitém postupu všechny dostupné a potřebné informace,“ uvedl NS.

Přestože se poškozený nenavázal na lano tak, jak měl, byl to podle soudu obviněný, kdo měl zajistit bezpečnost při jeho slaňování tím, že jej jistil. „Této povinnosti nedostál nejen neuvázáním koncového uzlu, ale i tím, že svoji pozornost dostatečně nevěnoval zbývající délce lana, které nekontroloval,“ upozornil Nejvyšší soud.

Význam pravidel při sportu nelze podle názoru NS bagatelizovat. Mají chránit zdraví sportovců před jednáním, které může vést k jejich zranění.

„Jestliže tedy při sportu některý z jeho aktérů zaviněně poruší stanovená pravidla a v důsledku toho způsobí jinému újmu na zdraví, pak není vyloučena ani trestní odpovědnost,“ uzavřel Nejvyšší soud s tím, že obžalovaný při jištění poškozeného tak závažným způsobem porušil své povinnosti, že trestní odpovědnost je na místě.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků