Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Stalkeři nejsou duševně nemocní, jen zhrzení

Ročně se v Česku podle policejních statistik řeší zhruba 500 případů nebezpečného pronásledování neboli stalkingu. Ovšem 80 procent případů je ukončeno už v době, kdy se vše teprve prověřuje. Přitom až 25 procent pronásledování končí fyzickým násilím, dvě procenta dokonce smrtí.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Stalkeři nejsou duševně nemocní, jen zhrzení

Nebezpečné pronásledování je trestným činem od roku 2010, ovšem policejní statistiky od policie jsou pouhou špičkou ledovce. Mnoho obětí totiž vůbec stalking neohlásí, a pokud ano, policie na to neumí správně reagovat. V Poslanecké sněmovně ČR se sešli odborníci a političtí představitelé, aby řešili, jak tuto situaci zlepšit.

„Je třeba zlepšit praxi především v postupu orgánů činných v trestním řízení. Podle studií, které odrážejí aktuální sociální trendy, klesají vztahové schopnosti. Lidé neumí navázat vztah, udržet si ho, a následně projít korektním rozchodem. Tedy rozhodně můžeme očekávat vyšší výskyt stalkingu,“ uvedla Ludmila Čírtková, prorektorka na Policejní akademii ČR a dodala, že jsou dva základní typy stalkerů - ti, kteří pronásledují své expartnery, a takzvaný nekompetentní nápadník. V prvním případě jde o reakci na krach reálného vztahu, v druhém o akci vyvíjenou k tomu, aby vztah vznikl.

Velmi alarmující bylo, že nebezpečné pronásledování trvalo u klientů šest měsíců až tři roky.
Klára Zbořilová, vedoucí psycholožka u pražské policie

„Z mého výzkumného projektu, který jsem realizovala dva roky s klienty Bílého kruhu bezpečí, vyplynulo, že dokonce 96 procent obětí mělo s pronásledovatelem předchozí vztah. Další zajímavostí, velmi alarmující, bylo, že nebezpečné pronásledování trvalo u klientů šest měsíců až tři roky, a to v padesáti procentech dvakrát denně, což je opravdu šílené,“ přidala vlastní zkušenosti Klára Zbořilová, vedoucí psycholožka u pražské policie s letitou praxí.

Psychoterapie je k ničemu

Novinkou i pro české odborníky a vyšetřovatele je zjištění, že stalkeři nejsou, jak se i veřejnost roky domnívala, narušení jedinci s psychickou poruchou.

„Podle evropské studie z roku 2013 devadesát procent pachatelů nebezpečného pronásledování nevykazuje žádné klinicky relevantní symptomy psychické poruchy. Nejsou duševně nemocní. Žádná psychoterapie tedy v takových případech nepomůže. Je třeba reagovat trestně právními nástroji, tedy dostatečně důrazným jednáním autorit - policie, soudu, v menších městech třeba i starosty,“ prohlásila Čírtková.

Že vždy nemusí jít o velkou vědu, a tito pronásledovatele potřebují jen pořádně takříkajíc zmáčknout, nikoli psychiatrickou pomoc, svědčí i jeden klasický případ stalkingu, který se podařilo vyřešit až po několika letech.

„Pohledná a inteligentní žena z Prahy se s manželem čerstvě po narození synka přestěhovala do vesničky na Vysočinu. Jenomže její muž v okolí navazoval vztahy i s jinými ženami. Nejprve si to řekli, a žili takzvaně v otevřeném manželství a starali se o chlapce. Později se rozvedli, a žena na zájezdu poznala řidiče autobusu. Ten byl tehdy ve své vesnici považován za ohromného hrdinu, protože jezdil dálkové zájezdy do Itálie a Španělska,“ popsal začátek romance, která idylicky trvala rok, Antonín Křoustek, vedoucí poradny Bílého kruhu bezpečí (BKB) v Jihlavě.

Vyvěsil jí i transparent na dům

„Jenomže pak se vzdalovala rodině, nevěnovala se synovi, exmanžel vážně onemocněl, a tak vztah v roce 2013 ukončila. Milenec už ji předtím nutil do různých sexuálních praktik, které odmítala. Existovalo však jedno video jejich intimního styku a tím jí začal vyhrožovat. Pokračovalo to pronásledováním autem po cestách do práce. Pak jí na dům v malé vesnici pověsil velký transparent - Tady bydlí ku… – a pak dokonce po sociálních sítích rozesílal zprávy o tom, že ona a její osmnáctiletý syn spolu pravidelně souloží,“ popsal doslova teror, který rodinu v malé vesnici o to víc zasáhl, Křoustek.

„V listopadu 2015 na něj konečně podala trestní oznámení. Z posledních sil. Exmanžel jí zemřel. Syn přišel o přítelkyni. Nezbylo jí skoro nic. Výslech policie ho nijak nevylekal. Soud mu uložil podmínku 10 měsíců a zákaz přiblížení. To ho také neodradilo. Až se žena s právníkem rozhodla, že bude vymáhat 25 tisíc korun za rozbitá okna u auta. Pak po třech letech nastal konečně pokoj,“ dopověděl příběh pronásledované ženy vedoucí poradny Bílého kruhu bezpečí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků