Hlavní obsah

Soud znovu osvobodil Železného v kauze krácení daní

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha
Aktualizováno

Někdejší senátor a ředitel televize Nova Vladimír Železný a s ním dalších pět mužů bylo ve středu pražským městským soudem osvobozeno v kauze mnohamiliónového krácení daní při převodu obchodních podílů v CET 21. Všichni čelili obvinění, že stát ošidili na daních o 38 miliónů korun.

Článek

Vedle Železného se zprošťující rozsudek týká Vlastimila Venclíka, Josefa Alana, Fedora Gála, Petera Hunčíka a Aleše Rozehnala. Verdikt je nepravomocný a lze se proti němu odvolat.

Stejně skončil soud již v roce 2008, odvolací senát však tehdejší rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání.

 Podle obžaloby byla akciovka trikem, jak nedanit zisky

Podle obžaloby byla v dubnu 1996 jménem společnosti CET 21 s.r.o. založena akciová společnost CET 21, jejíž akcie nakoupili přibližně rovným dílem Železný, Venclík, Alan, Gál a Hunčík. Železný pak podle spisu začátkem července se společníky uzavřel smlouvu o tom, že na něj převedou 43,31 procenta obchodního podílu v CET 21 s.r.o., za což měli Alan, Gál, Venclík a Hunčík inkasovat každý 500 000 korun. V září od nich pak Železný vykoupil část akcií CET 21 a.s. za částku převyšující pět miliónů dolarů. Faktický převod obchodních podílů na Železného všichni podle spisu zrealizovali na valné hromadě v únoru 1997.

Zatímco příjmy za údajný převod obchodních podílů v CET 21 s.r.o. se v daňových přiznáních všech čtyř mužů za rok 1996 podle spisu objevily, částky za prodej akcií danit nemuseli. Podle obžaloby byly ale peníze, které muži inkasovali za akcie, ve skutečnosti za převedené podíly. Obchod s akciemi CET 21 a.s. tak podle spisu sloužil k tomu, aby čtveřice své zisky nemusela danit a akciová společnost byla jen za tím účelem založenou "prázdnou slupkou".

Policie původně údajnou škodu vyčíslila na více než 53,5 miliónu korun. Později byla částka snížena na zhruba 38 miliónů, neboť Hunčík neměl jako slovenský občan v Česku daňovou povinnost, a stát tak o peníze nepřipravil. S někdejším Železného právníkem Rozehnalem tak je stíhán za pomoc k trestnému činu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám