Hlavní obsah
Policisté přivádějí řidiče na jednání o vazbě Foto: Pavel Jaňurek, Novinky

Soud rozhodne o léčbě nepříčetného řidiče, který střílel po dalších autech

Muž, který v lednu střílel na silnici z Prahy do Písku z jedoucího auta na jiné vozy, se sice vyhnul stíhání kvůli diagnostikované nepříčetnosti, na svobodě ale není. Byl hospitalizován v ústavu, kde se léčí lidé s psychickými problémy. Tam zůstane, než soud rozhodne o návrhu státního zástupce, který pro muže navrhuje ochrannou ústavní léčbu.

Policisté přivádějí řidiče na jednání o vazbě Foto: Pavel Jaňurek, Novinky
Soud rozhodne o léčbě nepříčetného řidiče, který střílel po dalších autech

O tom, že bylo stíhání řidiče střelce zastaveno na základě posudku psychiatra, Právo jako první informovalo ve středu. Za zvlášť závažný zločin vraždy ve stadiu pokusu mu hrozilo 15 až 20 let odnětí svobody nebo až výjimečný trest, tedy doživotí. Střelbou totiž ohrožoval více než jednoho člověka.

Konkrétně během své jízdy 15. ledna z hlavního města do jihočeského Písku po D4 a silnici I/4 pálil z legálně držené zbraně na Škodu Kodiaq a následně i na cisternu, která převážela pohonné hmoty.

Muž zřejmě trpěl bludy, že je pronásledován a jde mu o život. Jen shodou náhod nikoho kulky nezasáhly. Policisté jej zanedlouho zadrželi v Písku a skončil za mřížemi. Kvůli nynějšímu zastavení trestního stíhání musel být ale 35letý muž propuštěn z vazby.

„Na podobné situace je však pamatováno i právními normami mimo oblast trestního práva,“ sdělil ve středu Právu státní zástupce Martin Suska s odkazem na zákon o zdravotních službách.

Jedna z jeho částí říká, že pacient může být hospitalizován i bez svého souhlasu, pokud „ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak“.

Léčba, nebo detence

V ústavu tedy střílející řidič počká na rozhodnutí soudu, který mu může nařídit ústavní ochrannou léčbu až na dva roky. „Zároveň bylo navrženo uložení ochranného opatření, které by mělo zabránit pachateli disponovat zbraní, které bylo ke spáchání předmětného skutku užito,“ doplnil žalobce.

Dá se předpokládat, že soud požadavkům státního zástupce vyhoví. O zbrojní průkaz by měl muž přijít kvůli své diagnóze, jelikož závažné duševní poruchy jeho držení vylučují. Řidičský průkaz pak nejspíš pachateli zabavili policisté v okamžiku zatčení.

Lidé, kteří spáchají trestný čin, za nějž ale nejsou trestně odpovědní kvůli duševní nemoci či nepříčetnosti, mohou být na svobodě nadále nebezpeční. Proto jim soudy zpravidla nařizují ochranné ústavní léčení v některé z psychiatrických nemocnic nebo je pošlou do zabezpečovací detence, kterou má na starosti Vězeňská služba ČR.

Nedávné případy zastavených stíhání kvůli nepříčetnosti
Vražda devítiletého dítěte z loňského srpna. Matka ubodala v pražském Břevnově svého syna, pak se pokusila o sebevraždu. Případ policie odložila, podle znalců posudku byla žena nepříčetná.
Případ únorové vraždy dvou seniorů v domě s pečovatelskou službou v Břasích na Rokycansku. Podezřelý byl jejich třicetiletý vnuk. Podle znaleckého posudku trpí duševní poruchou a v době spáchání vraždy byl nepříčetný.
Útok ve škole ve Žďáru nad Sázavou. V říjnu 2015 tam psychicky nemocná Barbora Orlová ubodala studenta a další tři zranila. Trestní stíhání bylo zastaveno a byla umístěna do detenčního ústavu. Podle znalců trpí schizofrenií.

Ochranné léčení se dělí na psychiatrické, sexuologické, závislostní, případně smíšené. V Česku je 14 psychiatrických nemocnic, které ústavní ochranné léčení poskytují.

Ochranná léčba může mít formu ústavní nebo ambulantní, kdy dotyčný do zdravotnických zařízení pouze dochází. Záleží zde na rozsahu potíží nemocného. Soud přitom může pachateli s nařízenou ambulantní léčbou ochranné léčení zpřísnit na ústavní a naopak.

Tisíc lidí v ochranné léčbě

Trestní zákoník uvádí, že ochranné léčení potrvá, dokud to vyžaduje jeho účel, nejdéle však dva roky. Nestačí-li tato lhůta, rozhodne soud před jejím skončením o prodloužení. Prodloužit ji může opakovaně, ale vždy opět maximálně o dva roky.
Ochranu společnosti před některými pachateli by ale nezajistila ani ústavní léčba.

Nejtěžší případy tak končí v zabezpečovací detenci, což je ústav s vězeňským režimem. V Česku jsou dva takové – v Brně a Opavě. Držení pachatelů v těchto zařízeních není navíc časově omezeno. Trvá, dokud nepomine potřeba společnost před nimi chránit. Jednou za rok mají soudy přezkoumat, zda důvody pro držení v detenci stále platí.

Nynější právní úprava ochranného léčení je podle veřejného ochránce práv roztříštěná a některé záležitosti opomíjí úplně.

„Nejsou stanoveny podmínky, jež má poskytovatel ochranného léčení splňovat. Práva a povinnosti pacienta nejsou komplexně upraveny. Některé zásahy do práv pacientů, k nimž v praxi dochází, nemají zákonný podklad,“ stojí v dokumentu ombudsmana, jenž poukazuje na to, že ochranné léčení se v současnosti týká skoro jednoho tisíce lidí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků