Článek
Žalobce tvrdil, že jeho otcem vytvořené inscenace jsou samostatným autorským dílem a mají být chráněny autorským zákonem. A protože ke hraní těchto představení nedal jako jeden z právních nástupců autora svolení, produkci považuje za protiprávní. Poukázal na to, že došlo k vypořádání autorských práv dědiců pouze k textům jakožto literárním dílům, jejichž je Ladislav Smoljak společně se Zdeňkem Svěrákem autorem.
„Důkazy předložené žalobcem nebyly pro soud důvodem, aby se odchýlil od konstantní judikatury, podle které je režisér považován za výkonného umělce, nikoliv autora,“ uvedla ve stručném zdůvodnění rozhodnutí soudkyně Vlasta Formánková, která byla v minulosti soudkyní Ústavního soudu.
Sám Smoljak Právu řekl, že předmětem sporu je důležitá otázka, která se netýká jen jeho otce, ale všech divadelních režisérů. A to, jestli je jejich dílo autorským dílem. „Takřka celá odborná veřejnost se shodne na tom, že to autorské dílo je, bohužel v našem právním systému platí ustanovení, že divadelní režisér je výkonný umělec, jehož činnost není brána jako činnost autora,“ vysvětlil Filip Smoljak.
Podle svých slov pokládá za určitou urážku, když někdo popírá, že byl jeho otec autorem 15 divadelních inscenací her Járy Cimrmana. „Ty jsou svým ztvárněním jedinečné. Nejde tady o pouhé provádění textu. Inscenace obsahují celou řadu složek od hudebních, výtvarných, zvukových až po světelné. Divadlo Járy Cimrmana nemůže hrát jinou divadelní koncepci než tu, kterou jí vtiskl můj otec,“ prohlásil Smoljak.
Svoji žalobu opřel především o seznam autorsky chráněných děl v evidenci agentury Dilia, která z pověření ministerstva kultury zajišťuje ochranu autorských práv umělců. „Předmětné hry jsou tam uvedeny ve dvou položkách, vedle dramatického textu spoluautorů Smoljaka a Svěráka je otec uveden jako stoprocentní autor divadelní koncepce,“ zdůraznil Filip Smoljak s tím, že od roku 2005 jsou touto agenturou vypláceny nositelům práv za divadelní koncepci tantiémy.
Ředitel agentury Dilia Jiří Srstka už dříve Právu řekl, že v Česku je práce divadelního režiséra uzákoněna jako činnost výkonného umělce na rozdíl například od Slovenské republiky, kde je režisér pojímaný jako autor. Potvrdil, že zesnulý režisér Smoljak autorskou licenci jako tvůrce divadelní inscenace nemá.
„To, že je uveden v seznamu autorsky chráněných děl jako autor divadelní koncepce, nemá žádný právní důsledek. On si to tam do toho seznamu napsal sám někdy v roce 1999 a nikdo mu v tom nemohl bránit a nikdo to ani nezpochybnil. Filip se nyní zřejmě domáhá, aby soud divadelní autorství jeho otce potvrdil a že za to přináleží dědicům další odměny,“ dodal Srstka.