Článek
Obžaloba vinila bývalou ekonomickou náměstkyni policejního prezidenta i druhého obžalovaného z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Musil prý nezajistil příslušné posudky na kvalitu a cenu zboží a Pánková měla jeho nákup doporučit. Dvojici původně hrozil dvou až osmiletý nepodmíněný trest a náhrada deseti milionů korun. Jak státní zástupce, tak ministerstvo vnitra s žádostí o náhradu škody však v závěrečných návrzích své požadavky výrazně korigovali.
Státní zástupce v závěrečné řeči žádal pro pracovníky vnitra jen podmínečné tresty a zákaz činnosti v oboru. Soudce však dal zapravdu obhajobě. "Žalovaný skutek vůbec nenastal," konstatoval soudce Tomáš Hájek.
Příkladná pracovnice
O zrušení veřejné obchodní soutěže a výběru dodavatele, v tomto případě České zbrojovky Uherský Brod, se podle výroku soudu nerozhodovalo na vnitru, ale přímo na zasedání vlády Miloše Zemana. Zatímco do června 2000 zákon umožňoval zrušení veřejné soutěže na obdobnou zakázku pouze v případě, kdy hrozila mimořádná škoda, po prvním červnu jeho novela umožnila zrušit tendr také z rozhodnutí vlády.
Ta přitom už v dubnu 2000 přijala usnesení, že ministerstvo vnitra po začátku platnosti novely tendr zruší a osloví jen jednoho z uchazečů. Právní zástupce Ivany Pánkové Tomáš Sokol v této souvislosti vládu nepřímo obvinil z korupce. Uvedl, že šlo o "postup na hranici zákona" a "věcně pochybné rozhodnutí."
U soudu v pondělí vypovídali také bývalý ministr vnitra Stanislav Gross a bývalý policejní prezident Jiří Kolář. Ten dokonce prohlásil, že Pánková ekonomický úsek prezidia řídila "příkladně," a to v náročném období, kdy česká policie zajišťovala summity NATO a MMF. Pánková podle něj dokonce během realizace zakázky hrála roli hlídačky, která "pořád chodila s tím, že zbrojovka něco neplní."
Exministr vnitra Stanislav Gross pouze uvedl, že se vláda snažila podpořit české výrobce a obdobně se postupovalo i v jiných tendrech, například na auta nebo ochranné masky pro policii.