Hlavní obsah
Roman Janoušek u Vrchního soudu v Praze, archivní snímek Foto: Milan Malíček, Právo

Lobbista Janoušek neuspěl s ústavní stížností proti zajištění majetku za 65 milionů

Podnikatel a lobbista Roman Janoušek neuspěl s ústavní stížností proti postupu policie, která mu zabavila bankovky, akcie a zlato za 65 milionů korun. Opatření souvisí s Janouškovým stíháním kvůli údajné legalizaci výnosů z trestné činnosti v kauze firmy Chambon. Kriminalisté Janouška obvinili v březnu 2017, majetek byl preventivně zajištěn již dříve v rámci prověřování jako náhradní hodnota za údajné výnosy z trestné činnosti.

Roman Janoušek u Vrchního soudu v Praze, archivní snímek Foto: Milan Malíček, Právo
Lobbista Janoušek neuspěl s ústavní stížností proti zajištění majetku za 65 milionů

Podle Ústavního soudu (ÚS) policie svým postupem neporušila Janouškova práva a lobbistovu stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Janoušek podal stížnost v srpnu 2017 a poukazoval na přílišnou délku zadržování majetku, který byl podle jeho tvrzení původně zabaven při domovní prohlídce už v roce 2013. Postup policie označil Janoušek ve stížnosti celkově za nezákonný, nepřiměřený a svévolný.

Podle ÚS ale policie nepochybila a případ se vleče proto, že je komplikovaný. „Značná délka zajištění odpovídá tomu, že jde o velmi složitou trestní věc s mnoha obviněnými, jak fyzickými, tak i právnickými osobami, kteří se měli dopustit závažné majetkové trestné činnosti, čemuž odpovídá i délka a složitost probíhajícího přípravného řízení,” stojí v usnesení.

Základní práva jednotlivce

Policie může zajistit majetek, o kterém má důvodné podezření, že pochází z trestné činnosti. V případě, že obviněného později soud osvobodí, dostane majetek zpátky, jinak propadne státu nebo se ním hradí případná škoda.

ÚS ale zároveň připomněl, že pokud by zásah trval nepřiměřeně dlouho, znamenalo by to zásah do vlastnického práva. „Plynutím času totiž ubývá legitimita omezení základních práv ve prospěch veřejného zájmu na naplnění účelu trestního řízení a zesiluje se potřeba obnovit respekt k základním právům jednotlivce,” napsal v usnesení soudce zpravodaj Jan Musil.

Trest za sražení ženy

Policie v březnu 2017 obvinila Janouška spolu s dalšími lidmi kvůli transakcím kolem společnosti Chambon, která zajišťovala krevní testy. Chambon podle dřívějších zjištění médií údajně získával v letech 2009 až 2010 neoprávněně velké úhrady od pojišťoven za testy pro nemocnice. Policie se na laboratoř zaměřila při rozsáhlé razii v roce 2013, která skončila pádem vlády premiéra Petra Nečase.

Janoušek už byl v minulosti odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. V Praze srazil autem ženu. Měl si odpykat 4,5 roku ve vězení, za mřížemi strávil asi rok a čtvrt, poté se dostal na svobodu kvůli špatnému zdraví. Trest má přerušený. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků