Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Justice a policie budou sledovat diskuse na internetu

V uplynulých týdnech soudy řešily hned několik případů nenávistných výroků na internetu. Stačilo, aby pachatelé na Facebooku pochválili teroristu, který zavraždil desítky lidí, a od soudu odešli s nejpřísnější možnou podmínkou. Podobné případy však až donedávna končily často bez trestu.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Justice a policie budou sledovat diskuse na internetu

Že se mění přístup k internetovým diskusím, dokládá vytvoření samostatného odboru extremismu a terorismu v rámci pražské policie. Ten vznikl v květnu přeměnou původního 9. oddělení obecné kriminality, které se problematikou dlouhodobě zabývalo, a nyní čítá 31 lidí.

„Jednou z kapitol, které tento odbor řeší, je i problematika předsudečného násilí. Tedy násilí motivovaného předsudky útočníka. Nejčastěji se s ním setkáváme na sociálních sítích ve formě nenávistných příspěvků,“ upřesnila pro Právo pražská policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Výhrůžky Čaputové

Kriminalisté ze zmíněného odboru v poslední době řešili například nenávistné projevy schvalující teroristické útoky v Norsku, na Novém Zélandu a v Afghánistánu, ale také třeba pohrůžku zabitím slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové.

Společným jmenovatelem těchto případů je, že výroky byly zachyceny na internetu. Jeho určitá anonymita ale nezajišťuje beztrestnost, jak se někteří domnívají. A jak potvrzuje policie, kriminalisté se nenávistnými výlevy probírají.

„Policisté se v rámci vyhledávání této trestné činnosti samostatně z vlastní iniciativy zaměřují na všechny oblasti, kde mohou očekávat protiprávní jednání, tedy i na veškeré sociální sítě,“ uvedla Kropáčová.

Podobných excesů, jakými je zmiňované schvalování teroristických útoků na internetu, si policie a státní zástupci všímají stále častěji.

Terčem Romové, muslimové, Židé, homosexuálové 

„V obecnosti se zvyšuje počet nenávistných trestných činů páchaných prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě. Nejpočetnější cílovou skupinou nenávistných projevů byli Romové, eventuálně cizinci tmavší pleti a muslimové. Nikoli zanedbatelný počet případů však spočíval rovněž ve fyzických útocích Romů na příslušníky ‚majoritního etnika‘ jakož i ve verbálních útocích na Židy, homosexuály a jiné skupiny osob,“ napsal do bilanční zprávy za loňský rok státní zástupce Jan Lata.

Ten na Nejvyšším státním zastupitelství působí jako národní korespondent pro boj proti terorismu, extremismu a trestným činům spáchaným z nenávisti. Podle celkových statistik je patrný nárůst počtu řešených případů. Například z trestného činu podněcování nenávisti vůči skupině osob bylo v roce 2017 stíháno pouze šest lidí, loni už jich bylo dvacet.

Typický pachatel je netrestaný muž

Na řadu nenávistných výroků dopadne také paragraf postihující podporu terorismu. „V oblasti teroristických trestných činů se v roce 2019 zvýšil počet vedených trestních řízení, to však především v souvislosti se schvalováním teroristického útoku prostřednictvím internetu, zejména útoku na Novém Zélandu,“ napsal úřad nejvyššího žalobce ve své aktuální výroční zprávě.

Přitom pokud se diskutující proviní schvalováním terorismu, hrozí mu přísný trest pět až 15 let vězení. Městský soud v Praze přesto schvalovačům masakru muslimů na Novém Zélandu rozdal nejpřísnější tříleté podmínky s tím, že pro dosud netrestaného člověka je nepodmíněný trest za jeden komentář na internetu moc přísný. Nicméně žalobci se proti výši trestu zpravidla odvolali. Podle Laty ani jinou možnost nemají, jelikož přísné tresty jsou dané zákoníkem.

Když dojde ke zproštění, tak to bývá z toho důvodu, že se neprokáže autorství toho člověka, ne že by bylo konstatováno, že to nenaplňuje znaky trestného činu
státní zástupce Jan Lata

Vlastní výzkum soudní praxe udělal úřad ombudsmana, který se zaměřil na práci okresních soudů. Vyplývá z něj, že nejnižší stupeň řešil od roku 2016 do loňského června 47 případů týkajících se nenávistných projevů na internetu, přičemž odsouzením jich v skončilo 43.

„Stíhání nenávistných projevů v online prostředí často navazuje na konkrétní medializované kauzy a nezdá se, že by bylo výsledkem průběžného a systematického monitorování protizákonného obsahu na internetu. Počet vydaných soudních rozhodnutí týkajících se nenávistných projevů na internetu meziročně zřetelně roste,“ zjistil loni ombudsman.

Z výzkumu vyplynula i charakteristika typického pachatele: je jím muž (94 procent případů), který ještě nebyl soudně trestán. Drtivá většina incidentů se odehrála na Facebooku (83 procent). Nejčastějším trestem pak byla podmínka či peněžitý trest.

„Praxe se pořád usazuje, stále hledáme hranice. Zatím tady máme poměrně málo rozhodnutí vrcholných soudů, které by ty hranice nějak blíže vymezily, byť přibývají,“ okomentoval aktuální stav pro Právo Lata. Ale pokud se případ podaří dotáhnout až k soudu, jsou podle Laty žalobci úspěšní.

„Když dojde ke zproštění, tak to bývá z toho důvodu, že se neprokáže autorství toho člověka, ne že by bylo konstatováno, že to nenaplňuje znaky trestného činu,“ tvrdí žalobce.

Průlomový případ Banga

Podle Kláry Kalibové, ředitelky organizace In Iustitia, která se násilím z nenávisti zabývá, je nárůst zájmu orgánů činných v trestním řízení o online kriminalitu déletrvající. Jako průlomový označuje případ Radka Bangy. Facebookový účet romského zpěváka v roce 2017 zavalila lavina vulgárních rasistických i výhrůžných komentářů. Rasisty tehdy rozčílil Bangův protest proti umístění skupiny Ortel v hudební soutěži.

„V první fázi kladenská policie trestní oznámení vůči neznámým pachatelům odkládala jako nedůvodné a veškeré ty projevy, což bylo třeba posílání do plynu a podobně, tak v tom policejní orgán neshledával žádnou trestnou činnost. Pouze díky vytrvalým stížnostem po čtyřech letech padlo poslední rozhodnutí a byl to asi třináctý pachatel ve věci Bangy,“ popsala Právu Kalibová.

„Je pravda, že to bylo medializováno a ukázala se potřeba ty věci řešit a nebagatelizovat je,“ řekl k tomu Lata. Jako důležitý vyzdvihl i případ prvňáčků z teplické základní školy v Plynárenské ulici.

Na podzim 2017 vyšla v lokálních novinách fotografie dětí z teplické školy včetně třídy, do níž chodily převážně romské, vietnamské a arabské děti. Snímek se následně dostal na sociální sítě, kde se pod ním objevily i komentáře o likvidaci dětí. I zde pak policie zahájila trestní stíhání.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků