Brutální vraždu z pražské Florence začal řešit soud. Obžalovaný má prý výpadek paměti

„Ten den jsem byl pod silným vlivem drog. Nic z toho si dobře nepamatuji, protože trpím výpadkem paměti a také trpím schizofrenií,“ sdělil soudu Astapčuk.

Shrnul, že si vzpomíná, jak ho Lotyš, se kterým rok předtím bydlel, napadl. Další záblesk v paměti má prý pak až ze chvíle, kdy byl u svých přátel.

Trochu víc světla do celé věci vnesly svědecké výpovědi. Svědek, který společně se štábem České televize o ulici dál natáčel dokument, popsal situaci následovně: „Nebyla to obyčejná rvačka, bylo to tak násilné, že mě to šokovalo. Považoval jsem za automatické zavolat státní policii.“

Další svědek byl také ze štábu, který opodál natáčel dokument. Dodal, že kromě něj činu přihlížely desítky svědků.

„V momentě kdy poškozený vyhrál tu šarvátku a vlastně odcházel, tak ten útočník byl na zemi. Z kapsy vytáhl nůž a utíkal za poškozeným,“ popsal vraždu další svědek. Řekl, že Astapčuk pak nůž omotal igelitovou taškou, která ležela opodál, a zaútočil na odcházejícího Lotyše.

Další muž, který svědčil u soudu, stál asi padesát metrů od místa činu. U soudu řekl, že Astapčuk bodl poškozeného asi sedmkrát nebo osmkrát. První rána podle něj směřovala na krk.

Obžalovaný vypověděl, že vražednou zbraň ztratil při běhu, přitom ovšem chvíli předtím soudu řekl, že si nepamatuje, jak z místa činu utíkal. Astapčuk dále sdělil, že zavražděný pětatřicetiletý muž mu delší dobu nadával a vyhrožoval.

Jablkem sváru byla v tomto případě přítelkyně zavražděného. S tou se Astapčuk přátelil a vídal, což prý Lotyš velice špatně nesl. Intimní vtah s ní ale prý neměl.

„Řekl mi, že dva milence již zbil a jeden skončil se zlomenou čelistí v nemocnici. Řekl mi, že mě zabije,“ uvedl před soudem Astapčuk, který pak nedokázal zdůvodnit, proč šel na schůzku s člověkem, který mu neustále vyhrožoval.

Popsal také, že když se s Lotyšem setkal, tak od něj dostal tři trička, která den předtím věnoval jeho přítelkyni. Poté se začali hádat, ale chvíli nato se rozešli. Následně ho prý Lotyš napadl a začali se prát.

Až večer mu kamarád zavolal, že ho viděl v televizi. Poté se ovšem bál převzít odpovědnost za svůj čin, tak se skrýval u přátel do doby, než ho po cestě do obchodu chytila policie. Unikal policii celkem šest dní.

Přiznal, že v den potyčky byl pod vlivem drog, které bere denně zhruba osm let. Většinou v kombinaci pervitin, marihuana, náhražka za heroin subutex a neurol. Dle jeho slov mu pomáhaly zapomenout na zážitky z války. Díky nim prý mohl fungovat a víc ho bavila práce, dle svých slov většinou pracoval načerno na stavbách.

Překvapivé také je, že od roku 2007, kdy přijel do České republiky, neléčil svoji schizofrenii. Přitom prý denně slyšel hlasy, které mu říkaly, co má dělat. Na druhé straně odmítl znalcům vydat lékařské zprávy o své léčbě.

Astapčuk byl navíc v době spáchání trestného činu v podmínce, kvůli těžkému ublížení na zdraví. „Přepadli mě tři kluci sportovní postavy, já jsem se přitom bránil a jednoho z nich jsem bodl nožem,“ popsal celou událost Astapčuk.