"Žádám a prosím, aby byla povolena obnova řízení, aby se došlo k pravdě, že mé odsouzení na doživotí bylo nesprávné a že jsem byl dohnán státní mocí někam, kde bych být vůbec neměl..." byla poslední slova v závěrečné řeči na doživotí odsouzeného Jiřího Kajínka (45), která zazněla včera v soudní síni plzeňského krajského soudu. Právě tady probíhalo po dvouměsíční odmlce odročené líčení o obnově řízení v kauze Kajínka, odsouzeného v roce 1998 za dvojnásobnou vraždu a jeden pokus o ni, k doživotnímu vězení.

"Dnes jsme tu završili mnohaleté  úsilí, abych se  znovu dostal před tento soud, nechal jsem na sebe střílet ze čtyřiceti metrů na Mírově, abych se dostal sem a aby se ukázalo, co se tehdy opravdu odehrálo. Udělal jsem vše, aby se ukázalo nejen to, co se dělo tehdy, ale i co se děje dnes. Jak pracuje policie a státní zastupitelství, protože celý případ je od počátku zmanipulován," tvrdí Kajínek.

Jediný důkaz - výpověď Pokoše

Připomněl například to, že Vojtěch Pokoš, jehož svědectví, že to byl Kajínek, kdo střílel v plzeňských borských serpentinách, ukázal už v říjnu 1993 na fotografii právě na něj. "Já byl zatčen až v únoru 1994, aniž bych věděl proč. Pak mi bylo sděleno, že pro vraždy a že za vraha mě označil Pokoš. Nikdy jsem ho neviděl, ani neznal, žádal jsem o konfrontaci s ním - nikdy nebyla. Pokoš, kterému v té době hrozilo 12 let za jinou trestnou činnost, byl v té době asi 2,5 roku ve vazbě na mě ukáže a během pár dnů je z vazby propuštěn. Mně bylo řečeno, že to byla náhoda," uvedl Kajínek.

Státní zástupce chce zamítnutí

Státní zástupce Martin Rykl je přesvědčen, že obhajoba nepředložila žádné nové skutečnosti, které by mohly vést k obnově řízení. Ve své závěrečné řeči uvedl, že i když Vrchní soud v Praze uložil vyslechnout někdejšího spoluobžalovaného Alexandra Hegedüsse, nepodařilo se ho k soudu dostat. Zcela odmítl, že by mohla být přečtena Hegedüssova výpověď, v níž  uvádí, že při původním hlavním líčení nevypovídal pravdivě, protože ho k tomu donutila policie.