Podle rozsudku muž v listopadu 1987 u Prysku na Českolipsku napadl stopařku ve svém voze. Vezl ji směrem na Nový Bor a podle soudu zastavil na místě zvaném Pustý zámek, kde sklopil sedadla a stopařku osahával.

Dívka se bránila a začala křičet o pomoc, proto ji prý několikrát udeřil do obličeje a zakryl rukou ústa a nos. Když se nehýbala, odvezl ji asi 700 metrů od místa činu a shodil do říčky Kamenice. K činu se tři měsíce po vraždě přiznal, předloni však svou výpověď odvolal a tvrdil, že ho k ní donutili policisté.

Obhájce poukazoval na to, že vina nebyla prokázána

Soudy mu ale neuvěřily. Podle nich důkazy hovořily proti němu. Především jeho dvojnásobné přiznání, pachové stopy a mikrostopy z oděvu stopařky v Matouškově vozidle. Navíc jeho spoluvězeň z vazby uvedl při prvním procesu před šestnácti lety, že se mu podezřelý v cele k vraždě přiznal.

Matouškův obhájce při líčení v úterý poukazoval na skutečnost, že čin mohl spáchat někdo jiný, například údajný německý přítel poškozené - na místě vraždy byly prý nalezeny stopy bot německé výroby. "Nebyla jasně prokázána vina klienta, ani to, že by v jeho autě poškozená vůbec někdy seděla," tvrdil obhájce.

"Závěry krajského soudu jsou zcela jasné a přesvědčivé a svědčí o vině obžalovaného. Trest byl ale vyměřen při samé spodní hranici sazby, a to s přihlédnutím na dlouhou dobu, která uplynula od spáchání činu. Kdyby byl obžalovaný odsouzen krátce po vraždě, zřejmě by za tento brutální čin dostal přísnější trest," uvedla předsedkyně odvolacího senátu Jaroslava Maternová.