"Rozhodli jsme se proto předložit věc Nejvyššímu soudu, aby o místní příslušnosti rozhodl. Spis mu odešleme dnes nebo v úterý," řekl včera Právu předseda senátu Aleš Dufek. Jak Dufek vysvětlil, názor jím vedeného senátu se opírá právě o rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ten v březnu 2004 zrušil verdikt Dufkem vedeného senátu, potvrzený i nadřízeným krajským soudem, jimiž bylo Minaříkovo stíhání zastaveno, a celý případ vrátil zpátky k došetření.

Čin se měl stát i na území České republiky

"Součástí toho rozhodnutí Nejvyššího soudu byl i do té doby nevyslovený právní názor, že ten trestný čin se nestal jenom na území Německa, ale že se stal i na území České republiky, když měl Minařík sdělovat nějaké informace svým nadřízeným na tehdejší první správě federálního ministerstva vnitra. A to tenkrát sídlilo na území Prahy 5," uvedl Dufek.

Bez rozhodnutí, kterému soudu tedy vlastně kauza patří, zda tomu brněnskému, nebo pražskému, není možné podle Dufkových slov nařídit hlavní líčení, i když jinak tomu prý už nic nebrání. "Není možné věc soudit, aby se pak na konci zjistilo, že to dělal nepříslušný soud. To se musí vyřešit nejdřív," řekl. A proč musí takovýto spor řešit až Nejvyšší soud?

Podána již čtvrtá obžaloba

"Podle zákona spor o místní příslušnost rozhoduje první společný nadřízený soud. A to je v případě Městského soudu v Brně a Obvodního soudu pro Prahu 5 právě soud Nejvyšší," vysvětlil Právu Dufek. Kauza Minařík se táhne patnáctý rok. Už v září 1993 byl přitom bývalý komunistický rozvědčík odsouzen Městským soudem v Praze k čtyřletému nepodmíněnému trestu.

Pražský vrchní soud ale v srpnu 1994 rozsudek zrušil a státní zástupce pak Minaříkovo trestní stíhání zastavil. Jeho rozhodnutí ale zrušil Nejvyšší soud, stejně jako obdobné verdikty brněnských soudů z jara 2003, kterým byl případ předán z Prahy poté, co se Minařík přestěhoval do Brna. Letos v srpnu byla na Minaříka podána znovu, již počtvrté, obžaloba.