Podezřívají jej, že společně s dalšími pěti osobami – jako člen organizované zločinecké skupiny – mohl krátit od roku 2016 až do současnosti daně. Stát měli tímto připravit podle tvrzení policistů o minimálně 45 milionů.

Mělo se tak dít prostřednictvím spletité sítě nastrčených a vzájemně provázaných, mnohdy „schránkových“ firem často jednajících skrze bílé koně, jež měly účtovat daňové doklady za zboží a služby, které nebyly údajně nikdy dodány ani naplněny.

Profitovat z toho měly tři rovněž podezřelé společnosti, kolem kterých se točí celý případ: Charouzova firma zaměřující se na reklamu Bohemian Marketing & Promotion, společnost Česká automobilová a reklamní firma Yangames promotion, jež pořádala mimo jiné zápasy smíšeného bojového umění, jinak řečeno MMA.

Charouz: Policie mě nezadržela, nejsem s tou kauzou spjatý

Mezi dalšími podezřelými je právě majitelka posledně jmenované společnosti Monika Soukalová. Ta redakci nezvedala telefon. Fakticky řídit danou společnost však měl podle policistů další podezřelý Adrian Smrčka.

Přístup k bankovním účtům společnosti měl mít i další podezřelý Josef Truhlář, jenž zároveň spravuje i účty firmy Česká automobilová. V souvislosti s některými schránkovými firmami a výběry z jejich účtů policisté podezřívají Pavla Struže a Jiřího Jíšu.

Žádná činnost, žádní zaměstnanci

„Na základě opatřených poznatků je dáno důvodné podezření, že Ing. Charouz spolupracoval s Adrianem Smrčkou, Monikou Soukalovou a Pavlem Stružem, kteří ovládali výše zmíněné společnosti (Yangames promotions a Česká automobilová – pozn. red.) za účelem snížení daňového základu jím ovládaných společností,“ píší například vyšetřovatelé v dokumentu.

Do údajného „podvodného fakturačního řetězce“ měly být podle nich zapojeny i další společnosti z Charouzova marketingového impéria. Policie má podezření, že peníze za údajně fiktivní zakázky a plnění se měly přelévat i přes účty firem Redemptor a Sport 5, jež provozuje televizní sportovní vysílání.

Jak policisté upozorňují, k „zakrytí svého jednání“ – tedy údajných daňových čachrů – měla šestice podezřelých prý v podstatné míře využívat bílé koně: tedy nastrčené osoby, které měly jen naoko plnit funkci formálních statutárů Charouzem a spol. ovládaných společností.

Oni vyšetřují jednu velkou firmu, nevím proč, nevím jak – každý, kdo se toho dotýkal, může být podezřelý.Antonín Charouz

Firmy přitom prý často nevykazovaly v podstatě žádnou činnost a neevidovaly žádné zaměstnance. Domovními prohlídkami měli policisté za cíl zajistit co nejvíce materiálů týkajících se vzájemných obchodů mezi jednotlivými společnostmi a rovněž i veškerou možnou komunikaci mezi Charouzem, dalšími podezřelými a třicítkou firem.

Podle citovaného dokumentu si měli policisté odnést veškeré telefony a elektroniku patřící Charouzovi, účetnictví jeho společností, smlouvy, diáře, poznámky a rovněž hotovost a cennosti (šperky, obrazy) přesahující částku 50 tisíc.

„Nakonec prohlídku nedělali, vydal jsem jim, co chtěli, a bylo to,“ sdělil Právu Charouz. Po celou dobu telefonního rozhovoru redaktorce přitom naznačoval, že se policisté zajímali především o informace týkající se plzeňského podniku Škoda Transportation, kterou nyní ovládá Petr Kellner. Charouzovy aktivity prý „nebyly podstatou“ zásahu.

První dáma českého hokeje a desítky milionů

„Oni vyšetřují jednu velkou firmu, nevím proč, nevím jak – každý, kdo se toho dotýkal, může být podezřelý,“ hájil se Charouz s tím, že se Škodou žádný „vztah nikdy neuzavíral“. V dokumentu policisté skutečně zmiňují smlouvy, které měla Škoda a její dceřiné společnosti na přelomu roku 2013 a 2014 uzavřít se společností Bohemian Marketing & Promotion.

Služby se měly týkat reklamy a propagace, přičemž byly účinné do konce roku 2017. To je ovšem období, kdy plzeňskou Škodovku ovládali přes další firmy podnikatelé Marek Čmejla, Tomáš Krsek, Jiří Diviš a Michal Korecký.

„Na základě těchto smluv bylo společnosti Bohemian Marketing & Promotion prokazováno plnění v řádech desítek milionů korun ročně,“ stojí v soudním dokumentu.

Charouz se hájil tím, že firmu začal opětovně řídit až roku 2016, s uzavřenými smlouvami tedy podle něj nemá nic společného. Na to, zdali ze smluv ale „kasíroval“ až do roku 2017, jednoznačně neodpověděl.

„Kasíroval, to jsou hospodská slova. Žádný vztah jsem s nimi neuzavíral, žádný vztah jsem s nimi neměl,“ stál si za svým Charouz.

Z obchodního rejstříku vyplývá, že v době podepisování smluv až do roku 2016 společnost Bohemian (tehdy pod názvem BPA sport marketing) řídila a vlastnila Jana Obermajerová. S tou Charouz v orgánech podniku nějakou dobu působil – společnost v devadesátých letech zakládal, později ale prodal. Podle médií s danou firmou ale i nadále udržoval těsný kontakt.

Právě BPA se dle veřejných zdrojů v roce 2016 rozštěpila – z jedné větve vznikla Charouzova Bohemian (pod ni například spadá již zmíněná televize Sport 5), z druhé současná BPA, kterou opět vede Obermajerová.

BPA je mimo jiné držitelem marketingových práv Českého svazu ledního hokeje. Policisté při prohlídkách pátrali rovněž po komunikaci mezi Obermajerovou a Charouzem.