Bartoš ve svých knihách, projevech a internetových článcích podle spisu cíleně předestíral a podsouval negativní pohled na Židy a židovskou víru. Přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti, považoval za nutnost řešení tzv. židovské otázky a podobně. „Riziko židovské hrozby stále existuje a je třeba mu čelit,“ prohlásil například. Jinde zase měl prohlásit, že „to není žádný zločin popírat holokaust”.

Bartoš podle soudu ve svých článcích předkládá překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení o Židech, imigrantech a muslimech. Hlásal mimo jiné, že Židé jsou kazitelé světa, mohou za všechno a mají nadvládu nad světem, případně, že není zločin popírat holocaust.

Cítí se nevinný 

Bartoš se nijak vinen necítí, hájí se tím, že má právo na "svobodný projev". Jeho obhájce během tří jednacích dnů soudu navrhoval provedení důkazu čtením inkriminovaných knih jako „Obřezaná republika“ či „Zpověď. Jsem antisemita?“ Podle něj nebyl Bartoš postaven před soud proto, „že by tou knihou někoho udeřil“, ale pro jejich obsah. Soud však jeho návrhy zamítl.

Bartoše k soudu přišel podpořit loňský neúspěšný kandidát na prezidenta Petr Hannig.

Podle znalců připomínají Bartošovy projevy třicátá léta minulého století v Německu, jsou rasistické a dají se považovat za formu neonacismu. V minulosti už byl Bartoš pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu za protižidovský text u hrobu zavražděné Anežky Hrůzové.