Soudkyně Iveta Veselá označila vznesené nároky za nedůvodné. "Občanskoprávní soud je vázán výhradně na výsledek trestního řízení, které ale k dnešnímu dni stále běží," podotkla. Soud tak nyní vůbec nemohl řešit, zda vazba byla zákonná a zda při ní Zadehovi vznikla nějaká újma.

Íránský podnikatel s českým občanstvím vinu v obou svých kauzách popírá. V žalobě žádal finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou spatřoval v nezákonnosti vazby, v její nepřiměřené délce a také v délce vazebních řízení u soudů. Svůj pobyt ve vazební cele už dříve označil za "protiprávní dvouletý únos".

Zadeh strávil ve vazbě nejprve 685 dní kvůli daňové kauze, než ho soud propustil na kauci ve výši 150 miliónů korun. Podle obžaloby, kterou se zabývá brněnský krajský soud, šidila patnáctičlenná skupina lidí stát při dovozu pohonných hmot. Celkovou škodu vyšetřovatelé vyčíslili na 2,5 miliardy korun.

Je znovu ve vazbě

Od prosince 2016 je Zadeh ve vazbě znovu, tentokrát kvůli obžalobě z ovlivňování svědků. Opakovaně usiloval o propuštění, soudy mu však nevyhověly. Vycházely z přesvědčení, že by se po propuštění na svobodu mohl skrývat, uprchnout z Česka nebo opakovat trestnou činnost. Uvedly, že je sice českým občanem, ale že má stabilní vazby v zahraničí, kde by mu jeho znalost jazyků umožnila snadnou adaptaci.

Letos v květnu dospěl Ústavní soud k závěru, že pokračující vazba nezasáhla do Zadehových základních práv. Muž neuspěl ani s tvrzením o překročení maximální délky vazby, která u závažných trestných činů činí tři roky. Soud zdůraznil, že nelze sčítat délku vazby ve dvou různých kauzách. Podnikatel rozhodnutí označil za "směšné". Už předtím podal několik ústavních stížností, které soud odmítl. Obrátil se také na Evropský soud pro lidská práva.