Peníze totiž nikdy ke klientovi nedoputovaly, neboť advokát se nechal napálit a peníze poslal podvodníkovi, který mu kontakt s Přerostem zprostředkoval.

Podle samosoudkyně Aleny Chaloupkové advokát pochybil tím, že s Přerostem coby klientem vůbec nebyl v osobním kontaktu a celou záležitost vyřizoval jen přes prostředníka, o kterém věděl, že má trestní minulost.

Peníze od pojišťovny Čerucha totiž neposlal přímo Přerostovi, jak bylo dohodnuto, ale na účet, k němuž měl přístup zprostředkovatel Jiří Hladík. Nezkontroloval si totiž údaje ve smlouvě o vypořádání peněz, kterou mu Hladík předložil a kterou předtím zfalšoval včetně čísla bankovního konta. Hladík pak peníze vybral a použil pro sebe. Později jej soud za podvod potrestal šestiletým vězením.

„Celé to zastupování se odehrálo bez jediného telefonického a osobního kontaktu mezi advokátem a klientem. Advokát využil prostředníka, jehož trestní minulost mu musela být známa. Věděl o tom, že pan Hladík byl v minulosti pravomocně odsouzen,“ uvedla při odůvodnění rozsudku Chaloupková.

„Tato informace jej měla varovat, vést k větší obezřetnosti nebo minimálně k tomu, aby smluvní vztah mezi ním a jeho klientem byl skutečně postaven na bázi osobního kontaktu,“ dodala Chaloupková.

Podvod nepředpokládal

Podle ní vztah advokáta a klienta soud vnímá jako důvěrný a rozhodně by ho neměla na dálku organizovat třetí osoba. „Je to vztah, do kterého by měl prostředník vstupovat jen výjimečně už i s ohledem na zákonem stanovenou mlčenlivost advokáta. V tomto momentu nastala zásadní chyba, které následně zneužil pan Hladík,“ vysvětlila soudkyně.

Podle Přerostova advokáta Lukáše Blahuše nejednal Čechura jako advokát pečlivě a svědomitě. „Neověřil shodu s účtem klienta za situace, kdy se s ním nikdy nepotkal, komunikace probíhala jen přes třetí osobu Jiřího Hladíka,“ argumentoval. Upozornil i na to, že advokát musel vědět, že účet uvedený ve smlouvě nepatří žalobci, několik dní předtím posílal na něj jiné peníze.

Naopak Čechura se hájil tím, že nepředpokládal zfalšování smlouvy, podpisu a ověřovací doložky ze strany Hladíka a nemohl předpokládat ani jeho podvod. „Z žádného předpisu neplyne povinnost korigovat či ověřovat skutečnosti v předložené listině,“ konstatoval Čechurův obhájce Libor Janků.

Rozsudek není pravomocný.