Článek
Ti měli do brutálního případu vnést nové poznatky a ukázat mimo jiné Radziszewskeho jako psychopata, který nebyl v době činu zcela příčetný a nedokázal posoudit důsledek svého jednání.
„Pan odsouzený navrhl v podstatě dvě skupiny svědků. Ta jedna měla před soudem vypovídat a potvrdit, že svazování oběti nebylo ničím výjimečným a že se tak dělo už před tím, než žena zemřela udušením, a druhá, která měla dosvědčit, že odsouzený je psychicky nemocný, a tudíž nemohl rozeznat nebezpečnost svého jednání. To však vyvracejí posudky odborných znalců z hlavního jednání,“ zdůvodnil mimo jiné zamítnutí návrhu na obnovu řízení předseda senátu Tomáš Kurfiřt.
Má prý výchylky
Na otázku, proč se domáhá svědectví dalších lidí více než tři roky po činu, odsouzený uvedl, že v době po činu a během hlavního líčení byl pod vlivem léků a bylo mu všechno jedno. Teprve postupem času si prý začal uvědomovat nové souvislosti, uvedl nyní čtyřicetiletý dříve již několikrát trestaný muž, který se rovněž přiznal ke konzumaci různých drog. „Mám výchylky v jednání a nedokážu odhadnout konce,“ uvedl mimo jiné vrah.
Vrah Pavel Radziszewsky žádal obnovení svého procesu. Zatím neuspěl.
Řada jím navrhovaných svědků jsou přitom spoluvězni, popřípadě spolužáci ze základní školy či kamarád, se kterým se seznámil na sběru lysohlávek a podobně. Druhou část měly podle Radziszewskeho tvořit někdejší kamarádky družky, které měly vypovídat o tom, že svazování zavražděné se mělo odehrávat snad s jejím vědomím už dříve a bez následků.
Do úst roubík
Krajský soud však neviděl v předvolávání takových svědků – na rozdíl od obhajoby – nic, co by vneslo něco nového do případu, na jehož konci byl mimořádný trest udělený Vrchním soudem v Olomouci.
Vrah, který svázanou ženu údajně „vyslýchal“ kvůli možné nevěře a poté jí dal do úst roubík z fólie, kterým se po jeho odchodu udusila, prý družce nikdy nechtěl ublížit. Proti původně dvacetiletému trestu po líčení u Krajského soudu v Brně se odvolal k Vrchnímu soudu v Olomouci, kde však vyfasoval další tři roky navíc.
S dovoláním poté neuspěl ani u Nejvyššího soudu, který jeho stížnost proti rozsudku zamítl, ani u Ústavního soudu, který se rovněž odmítl jeho ústavní stížností zabývat. Podle státního zástupce je odsouzený velmi aktivní ve výkonu trestu v různých případech jeho spoluvězňů.
Na stížnost proti zamítnutí obnovy řízení si ponechal odsouzený lhůtu na rozmyšlenou, která je však v tomto případě pouhé tři dny.