Článek
Loni 1. července se při hodech v Zaječí na Břeclavsku nahnula pouťová atrakce, na níž byli návštěvníci. Zranění utrpělo sedm lidí, dospělí i děti. Policie došla k závěru, že atrakce, která stála na travnaté ploše, byla postavena na nevhodném podloží a že provozovatel porušil své povinnosti.
Znalec Runčík měl však jiný názor. „Neumím si představit, jak by se tomu dalo zbránit,“ řekl u soudu.
Antonín Šaman na jednání soudu
Postup z nedbalostního přečinu žalovaného provozovatele atrakce Antonína Šamana, kdy vyhodnotil podle absence vyjetých kolejí v půdě terén za dostatečně vhodný, byl podle něj adekvátní. Nic jiného by ani podle Runčíka nemohlo signalizovat možné problémy.
On sám by prý na místě postupoval stejně a technikou nezničený terén byl jedním z vodítek při jeho práci. V posouzení případu pomohla i videa.
Uvolněná atrakce v Zaječí měla na svědomí sedm zranění.
„Muselo to být dílem okamžiku. Milimetrový pohyb, který uvolnil čep ukotvení atrakce. Následně se při jejím naklonění zvedla nástupní plošina, od které se přes pákový mechanismus zvedlo i zábradlí. To způsobilo zranění návštěvníků,“ popsal děj znalec.
Zdůraznil, že i samo zajištění stability atrakce bylo oproti předpisům značně naddimenzované. Přiklonil se k postoji Šamana, který vinu odmítal a nepřijal trestní příkaz, kterým mu soud před časem ve zkráceném řízení uložil roční podmínku s třicetiměsíčním odkladem a navíc i zákaz provozování zábavních atrakcí v délce šedesát měsíců.
Uvolněná atrakce v Zaječí měla na svědomí sedm zranění.
Na základě výpovědi znalce státní zástupce navrhl sám zproštění viny, což soud akceptoval.
„Je nepochybné, že k pohybu došlo vlivem nedostatečně únosného podloží. Znalec ale uvedl, že pohybu nepředcházelo nic, na základě čeho by mohla obsluha nehodě předejít,“ konstatovala soudkyně.
Antonín Šaman na jednání soudu
Šaman bez ohledu na výsledek jednání uhradil zdravotním pojišťovnám náklady na ošetření sedmi lidí, kteří při nečekaném pohybu atrakce utrpěli 1. července minulého roku zranění nohou. Soudu předložil doklad o úhradě asi čtyřiceti tisíc korun. S výjimkou jednoho případu, kde chlapci zůstanou na památku jizvy, nemá nikdo trvalé následky.
„Úhrada peněz nebyla přiznáním viny, ale přijetím odpovědnosti za mimořádnost,“ řekl soudu muž.
