„Při uzavírání smlouvy uvedl zhotovitele v omyl tvrzením, že skutečným objednavatelem je jedna z firem, ačkoli věděl, že to není pravda. Ona společnost byla totiž zcela nečinná a obžalovaný měl plnou moc od jejího jednatele, o němž věděl, že je to jen nastrčená osoba,“ konstatovala soudkyně Helena Frantelová.

Státní zástupce Pavel Jež upozornil, že Wilk jednal chytře. Firmě, kterou nastrčil, totiž poslal ze svého účtu peníze jako zálohu na okna, a jelikož měl plnou moc a mohl disponovat s účtem, je pak sám z firmy přeposlal dodavateli. Ten tak nemohl poznat, že firma, jež mu peníze poslala, je jen prázdnou schránkou. Když potom došlo na doplacení oken, dodavatel už se zbylých 170 tisíc korun domáhal marně.

Ve funkci jednatele firmy, která měla platit, stál bílý kůň, opíjející se vysloužilý horník, který okamžitě po svém ustanovení podepsal Wilkovi plnou moc. „Za dobu existence České republiky nemá tento člověk evidované žádné příjmy, je to bezdomovec požívající alkoholické nápoje. Neměl ani páru o tom, co to obnáší být jednatelem společnosti. Obžalovanému bylo lhostejno, jak to dopadne s nezaplacenou fakturou za okna, myslel, že v případě komplikací bude popotahován právě bílý kůň,“ zrekapituloval Jež.

Papír ani nečetl

„Oslovil mě pan doktor Wilk, že potřebuje podepsat nějaký papír. Tak jsme odjeli do Brna, tam jsem jim dal u nějakého advokáta občanku a podepsal jsem to, ani jsem ten papír nečetl,“ prohlásil vysloužilý horník, který měl takto zmocnit Wilka k neomezenému jednání za společnost. „Když jsou peníze, vypiju čtyři až pět litrů vína za den. Když peníze nemám, je půst,“ dodal muž ke svým obyčejným aktivitám.

Wilkův obhájce Miroslav Klusáček tvrdil, že jeho klient prý počítal s tím, že okna budou uhrazena. „Nikde ani nebylo řečeno, že by okna objednával
doktor Wilk, vystupoval jen jako vlastník nemovitosti. Není možné dojít k závěru, že by se chtěl obohatit nebo že by tušil, že peníze nebudou doplaceny,“ snažil se soud přesvědčit obhájce.

„Každý slušný čin by měl být po zásluze potrestán. Snažil jsem se všechno urovnat, a místo toho jsem byl obviněn,“ stěžoval si u soudu sám Wilk. „Trestní stíhání pociťuji jako křivdu a to, co zaznělo v obžalobě, je vytržení z kontextu. Je to ukázka toho, jak lze z obyčejní události udělat kriminální zápletku a někoho účelově obvinit. Mé obvinění je falešné,“ dodal.

Kauza ale ještě zřejmě není u konce, v případě odvolání se jí bude zabývat Krajský soud v Brně.