Obžalovaný Sáček prohrál v roce 2016 s poškozeným arbitráž u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a měl mu zaplatit více než 40 miliónů korun. Poškozený prý chtěl od Sáčka odkoupit hotel v Rakousku.

„Chci podotknout, že kupní cena toho objektu byla 1 450 000 eur (asi 39 miliónů korun) plus hypotéka ve výši dalšího miliónu eur,“ uvedl Sáček. S poškozeným prý žádný závazek nepodepsal, pouze trojstrannou smlouvu o dalším jednání o prodeji nemovitosti.

„Když jsem se dozvěděl, že je (poškozený) insolventní, od smlouvy jsem odstoupil,“ popsal soudu svůj náhled na celou záležitost Sáček. Po asi půl roce ale údajně od poškozeného obdržel výzvu k zaplacení více než čtyřiceti miliónů.

Sáček se tedy podle obžaloby loni ozval svému známému, obchodnímu partnerovi a nyní spoluobžalovanému Mišíkovi, jestli nezná někoho, kdo by ho věřitele zbavil. Vražda měla být podle údajného Sáčkova plánu vypadat jako autonehoda.

Schůzka na Zbraslavi

Sáček s Mišíkem se setkali s Mišíkovým známým Orbánem – který se prý Sáčkovi představil jako „ekonomický poradce s kontakty v Rusku a na Maltě“ – v restauraci na pražské Zbraslavi. Tam Sáček podle obžaloby předal Orbánovi 60 tisíc eur (asi 1,6 miliónu korun) jako zálohu s tím, že dalších osm miliónů korun dostane po úspěšném provedení vraždy.

„S obviněním zásadně nesouhlasím, považuji ho za vykonstruované, podložené domněnkami, které postrádají logickou argumentaci,“ odmítl v pondělí u soudu obžalobu Sáček. „Důkazy, které svědčí o nevině, jsou bez jakékoliv interpretace ignorovány,“ dodal.

Podle údajného plánu měl Orbán poškozeného přinutit podepsat dohodu o narovnání. Tou by po smrti poškozeného zanikly veškeré pohledávky vůči Sáčkovi. Podle Sáčka s Mišíkem měl Orbán s poškozeným mužem pouze předjednat tuto dohodu a nabídnout mu osm až deset miliónů. O plánování vraždy prý nebyla ani řeč. „Kde je nějaký důkaz, nějaký svědek?“ ptal se soudu Mišík.

Také se prý bavili o hledání kupců dalších Sáčkových nemovitostí na ruském trhu. Za to si Orbán řekl o desetiprocentní provizi z každého prodeje. Zároveň požádal Sáčka o 60 tisíc eur na rozjezd podnikání s kávou, což měla být současně odměna za budoucí zprostředkování prodejů. Že šlo o domlouvání plánu vraždy, jsou podle Mišíka pouze „silná slova obžaloby bez jakéhokoli důkazu, a ještě k tomu nepravdivá“.

Sáček odmítl, že by kdy objednal vraždu kohokoliv. „To je absolutní nesmysl, jsem hluboce věřící člověk,“ prohlásil u soudu.

Vykonstruované obvinění, míní Mišík

O necelý půlrok později se podle obžaloby o své údajné likvidaci dozvěděl poškozený, který se následně setkal s Mišíkem. Ten mu jeho domněnku potvrdil. Podle žalobkyně Mišík muži vyprávěl historku, jak ho před zavražděním známého mučili. Chtěl tím prý docílit strachu u poškozeného. Mišík měl muži sdělit i to, že on je zprostředkovatelem jeho likvidace a že za půl miliónu korun vraždě zabrání.

Po muži pak měl Mišík žádat 250 tisíc korun před a druhou polovinu po. Když však dorazil na schůzku, kde mělo dojít k vyplacení zálohy, čekala na něj místo peněz policie. „Ano, chtěl jsem po něm pět set tisíc, že vše zastavím. Nebylo ale co zastavovat, protože se nic nedělo,“ připustil požadavek Mišík.

Nešlo podle něj o zastavení vražedného plánu, ale plánu, jak vyřešit Sáčkův problém s poškozeným.

„Obvinění je vykonstruované Policií ČR na základě obvinění psychicky nemocného člověka, který se v minulosti pokusil spáchat sebevraždu a v současnosti má problémy a dluhy,“ prohlásil Mišík.

Soud bude pokračovat v úterý výslechem třetího z obžalovaných, Vlada Maxe Orbána.