Soud se k Ďuričkově případu vrátil znovu po 10 dnech. Soudkyně Alena Zajícová četla v průběhu čtvrtečního jednání ze spisů týkajících se odsouzeného podnikatele. Jen výčet listinných důkazů ze spisu vedeného u Okresního soudu v Karviné jí zabral necelou hodinu a půl.

KOMENTÁŘ DNE:
Co jsou národní zájmy - Postoj politiků vůči přistěhovalcům analyzuje Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Uvedla například, že komise pro podmínečné propuštění, která Ďuričkův případ už projednala, navrhuje v případě předčasného propuštění odsouzeného na svobodu řadu opatření. Jsou mezi nimi například zákaz držení střelné zbraně, zákaz konzumace alkoholu a drog nebo jakýkoli kontakt Ďuričky s rodinou oběti.

Z hodnocení znalců, které soudkyně přečetla, mimo jiné vyplývá, že bývalý hoteliér trpí poruchou osobnosti se sklonem k sebedramatizaci, teatrálnosti, manipulativnímu jednání ve svůj prospěch či agresivním reakcím v emočně zátěžových situacích.

Bohumír Ďuričko u soudu v Karviné.

Bohumír Ďuričko u soudu v Karviné.

FOTO: Pavel Karban, Právo

Ďuričko se během jednání několikrát omluvil rodině Kočkových. „Omlouvám se poškozeným i dnes na Zelený čtvrtek,“ řekl.

Část poškozených byla přímo v soudní síni. „Byla to zbytečná smrt, která vznikla z našich povahových vlastností,“ zdůvodnil smrt Kočky mladšího.

Viděl jsem umírat odsouzené z důvodu nemoci, sebepoškozování, předávkování se drogami a sebevražd. Byla to pro mě těžká životní zkouška a drahé poznání, jedinou mojí snahou bylo přežít, udržet si vztahy a vrátit se domů.Bohumír Ďuričko

Odsouzený také řekl, že nemá rodinu Kočků jak přesvědčit, aby jeho omluvu přijala a odpustila mu. „Není to v mých silách. Ubezpečuji vás u tohoto soudu, že z mé strany vám žádné hrozby nehrozí, vám ani nikomu jinému,“ sliboval Ďuričko.

Ve svém prohlášení také řekl, že při pobytu ve vězení zažil násilí, podvody, intriky, vyhrožování, vydírání, rvačky i vyřizování si účtů končící často vyraženými zuby, rozbitými hlavami a krveprolitím.

„Viděl jsem umírat odsouzené z důvodu nemoci, sebepoškozování, předávkování se drogami a sebevražd. Byla to pro mě těžká životní zkouška a drahé poznání, jedinou mojí snahou bylo přežít, udržet si vztahy a vrátit se domů,“ nastínil s tím, že neplánovaný trestný čin bez motivu mu během několika vteřin zničil téměř vše, co budoval celý život.

Případ projednává Okresní soud v Karviné.

Případ projednává Okresní soud v Karviné.

FOTO: Pavel Karban, Právo

Ďuričko soudu slíbil, že pokud ho propustí z vězení předčasně, bude se systematicky vyhýbat jakýmkoli problémům. Případné zamítnutí by pak podle něj mohlo mít negativní dopad na mnoho odsouzených.

„K čemu jsou úspěšně dokončené motivační programy, doporučení probační a mediační služby, doporučení panelové komise v rámci programu Křehká šance, kladné hodnocení věznice, když nakonec by mohlo být rozhodujícím přání poškozených,“ poznamenal.

Rodina Kočkových u soudu.

Rodina Kočkových u soudu.

FOTO: Pavel Karban, Právo

Soud nakonec jednání odročil na neurčito. Důvodem je žádost státního zástupce o nové posudky na Ďurička od znalců z oboru psychiatrie a klinické psychologie. Státní zástupce si také vyžádal zprávu od policie, zda je odsouzený i nadále vlastníkem zbrojního průkazu.

„Případ je složitý, jedná se o závažný trestný čin s vysokým stupněm společenské škodlivosti,“ uvedla soudkyně Zajícová.

Několik let staré znalecké posudky, které předložila obhajoba, označil soud za již neaktuální. „Shodli jsme se (soudní senát) na tom, že se jedná znalecké posudky staré a soud především zajímají podmínky a možnosti vaší resocializace,“ vysvětlila Zajícová odsouzenému Ďuričkovi.

Po Paroubkově autogramiádě

Tragická událost se stala v roce 2008 v pražské restauraci Monarch po křtu a autogramiádě knihy tehdejšího předsedy ČSSD Jiřího Paroubka.

Ďuričko a Kočka mladší se tehdy dostali do roztržky, při které Kočka někdejšího hoteliéra nejméně jednou udeřil do obličeje. Ďuričko pak vytáhl od pasu zbraň, namířil na svého protivníka a třikrát vystřelil z bezprostřední blízkosti. Každý z výstřelů byl smrtelný.

Ďuričko obžalobu dlouho odmítal, Kočku prý zavraždit nechtěl. Hájil se tím, že se jen přiměřeně bránil fyzickému útoku. Impulzem ke střelbě podle rozsudku nebyl pouze samotný útok ze strany Kočky, ale předcházelo jí i provokování a hecování.