Při vypracování rozsudku ve sporu, v němž šlo o darování bytu, se Okresní soud v Chrudimi spletl o deset let při informování o stavu seniorky, jež byt přepsala na své vnuky. Proti tomu se bránil její syn žalobou a rozhodujícím faktorem bylo, jestli třiaosmdesátiletá důchodkyně v terminálním, tedy konečném stadiu rakoviny jater v době podpisu věděla, co vlastně činí.

Soud vyslechl lékařku, která uvedla, že pár týdnů před podpisem smlouvy v roce 2006 byla žena ve zuboženém stavu a v terminální fázi nemoci. Při rozsudku právě na tomto místě zaúřadoval šotek a písařka místo roku 2006 napsala, že lékařka hodnotila stav své pacientky v roce 1996.

Odvolací krajský soud i Nejvyšší soud si chyby nevšimly a v odůvodnění svých verdiktů ji nijak nezmiňovaly, ovšem když spor doputoval až k ÚS, soudci se nesmyslného údaje o tom, že žena byla v konečné fázi rakoviny už v roce 1996, chytili a začali s ním obšírně pracovat.

Odkazují se na špatný rok

Přitom terminální fáze rakoviny je podle odborných slovníků konečnou fází života, de facto jde o umírání, kdy má pacient prognózu přežití několik týdnů, dní či dokonce hodin. ÚS ale nechal ženu takto „umírat“ přes deset let, aniž by mu to bylo podezřelé.

„Dárkyně se měla již v roce 1996 nacházet v terminálním období, jak na to poukázala ve své výpovědi praktická lékařka dárkyně,“ napsali do odůvodnění soudci, kteří na stejný letopočet odkazují ještě jednou i s upozorněním, kde lze tuto informaci v rozsudku okresního soudu najít.

Právo mělo k dispozici i protokol z jednání u chrudimského soudu, kde je jasně napsáno, že lékařka mluví o roce 2006.  Verdikt, jímž ÚS odmítl stížnost, má čtyři strany. Přibližně dvě a půl strany zabírají formality a rekapitulace případu, samotné odůvodnění má tak stranu a půl. Asi polovinu zde přitom tvoří argumentace odkazující právě na nesmyslný rok 1996.

Text usnesení stěžovatele podle jeho slov velmi nemile překvapil. Zvrátit rozhodnutí ÚS se pokusil ještě dopisem předsedovi soudu Pavlu Rychetskému, ale neúspěšně.