Článek
„Skutkové i právní závěry soudu prvního stupně jsou správné. Nemohli jsme proto na nich cokoliv měnit. Trest je zákonný, a hlavně pod dolní hranicí zákonné sazby, která činí 15 roků. Zohlednili jsme v něm mimořádné okolnosti případu, to, že obžalovaný při jeho řešení spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení, a také že nebyl dosud soudně trestán a vedl bezúhonný život. I proto byl oproti běžné praxi zařazen jen do věznice s ostrahou,“ vysvětlil verdikt mluvčí olomouckého VS Vladimír Lichnovský.
Byl jsem v polospánku po noční směně, měl to být varovný výstřel.
Janota, dříve pracovník bezpečnostní agentury, loni 12. ledna nereagoval na výzvu vykonavatelů soudního exekutora. Zamkl se před nimi v pokoji bytu 1+1. Na oba exekutory, kteří vstoupili do místnosti po násilném otevření dveří, nejprve namířil zbraň. Poté co utekli, vystřelil směrem ke vstupním dveřím do bytu, u kterých stál jeden z exekutorů. Střela ho minula jenom šťastnou náhodou.
Obžalovaný u soudů přiznal, že tu situaci si způsobil sám svým laxním přístupem při řešení finančních problémů. Odmítl však, že by měl v úmyslu někoho střelit či zabít.
Bál se prý o život
„Bál jsem se o život. Chtěl jsem je zastrašit. Nemířil jsem na ně. Nevěděl jsem, kdo je v mém bytu. Byl jsem v polospánku po noční směně, měl to být varovný výstřel. Kdyby k uvedené situaci došlo v mém bdělém stavu, nikdy bych tak nezareagoval,“ hájil se Janota, po kterém chtěli exekutoři uhradit sedmdesát tisíc korun.
Jaroslav Janota u olomouckého vrchního soudu.
Soudní znalci ale vyloučili, že by mohl jednat v polospánku. Podle nich je Janota musel slyšet v chodbě, když na něj hlasitě volali. Tehdy už totiž vstal z postele.
Ránu kriminalisté objevili asi 70 centimetrů od místa, kde v době výstřelu stál jeden ze soudních vymahačů dluhů. Zároveň zjistili, že byla střela vedena ve výšce 133 centimetrů. Obžalovaný si podle soudců musel být vědom, že zbraň a střela způsobí člověku smrt. Navíc střílel do výšky, kde se nachází hruď, břicho, životně důležité orgány.
