ÚS tak zamítl stížnost vraha Maroše Straňáka, jenž se domáhal zrušení svého trestu právě s poukazem na to, že byl usvědčen i díky pachovým stopám.

KOMENTÁŘ DNE:
Útok v Manchesteru a boj s terorismem - boj s terorem je námětem komentáře Thomase Kulidakise. Čtěte zde >>
  

Očima Saši Mitrofanova: Výzvy, fakta a srážky s blbci

„Pachové stopy prokazují, že pachatel byl na místě činu nebo jinak přenesl pach na věci související s trestnou činností. Neprokazují, že čin spáchal. Je třeba, aby tento důkaz nebyl pro uznání viny osamocený,“ konstatoval senát ÚS se soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem.

Pachové stopy na místě činu odebírají policejní technici a s pachy pracují také speciálně vycvičení policejní psi. Obvinění často před soudem napadají tento důkaz tvrzením, že se jedná o neověřitelnou metodu.

„ÚS poukázal na výsledky unikátního vědeckého výzkumu Ústavu analytické chemie VŠCHT v Praze, který patrně jako jediný na světě prokázal existenci molekul, které umožňují individuální identifikaci pachatele, a potvrdil mimořádnou schopnost vycvičených psů takovou identifikaci provést,“ upozornil Fenyk.

Stěžovatel zavraždil seniora

Soudci se ale jedním dechem vyslovili pro zpřísnění podmínek při odběru a porovnávání pachových stop policií. Podle verdiktu by bylo vhodné, aby policisté celý postup dokumentovali na kameru kvůli vyloučení pochybností o správnosti úkonu.

Soudci se pachovými stopami zabývali na podnět Straňáka, který byl odsouzen za vraždu a krádež na 24,5 roku vězení. Muž ve své stížnosti tvrdil, že byl odsouzen na základě nevěrohodných důkazů, přičemž jedním z nich byly právě pachové stopy a druhým výpověď svědků, kterým se k činu přiznal.

Straňák se svým kumpánem přepadli v září 2011 v jedné z obcí na Zlínsku seniora. Útočníci oběť opakovaně surově bili po celém těle, škrtili a kopali. Podle znalců muži zasadili desítky ran. Ten raněním na místě podlehl.