Martin B. se kvůli své úchylce dostal do křížku se zákonem už v pubertě. Jako 14letý zatáhl do křoví malého školáka, svlékl ho donaha a chtěl ho zneužít. Vzhledem k věku tehdy trestu unikl.

Před soud se dostal v roce 2012 za to, že ve sprše dětského domova osahával jiného chovance a zneužil ho orálně. K dvouleté podmínce dostal ochranné sexuologické léčení v ambulantní formě, které mu soud loni v dubnu o dva roky prodloužil.

Vězení a zabezpečovací detence

V té době Martin B. znovu udeřil. Z rozsudku chebského soudu vyplývá, že ve třech případech zneužil chlapce, kterým ještě nebylo patnáct let. Vždy je vylákal na odlehlé místo, donutil je sundat si oblečení a pohrával si s jejich pohlavním údem.

„Je tak zřejmé, že ani předchozí učiněná opatření v podobě uloženého léčení nesplnila svůj účel a nevedla k důsledné ochraně nezletilých před obžalovaným. Ten je výrazně rizikovou osobou, a to i přes absolvování ochranného léčení. Proto jsme uložili zabezpečovací detenci,“ uvedla předsedkyně senátu Věra Mathauserová.

Martina B. poslala za pohlavní zneužívání na rok a půl do vězení a uložila mu zabezpečovací detenci. Upozornila, že podle znalců je prognóza léčby jeho sexuální poruchy nepříznivá. Věděl, že dělá špatnou věc, ale nedokázal se ovládat. „I při optimálním efektu sexuologické léčby nedává jeho osobnost záruku, že bude respektovat zvyklosti a i do budoucna bude osobou s rizikem selhávání,“ uvedla v posudku psycholožka Karolína Malá.

Martin B. se odvolal

Martin B. se proti verdiktu odvolal, uspěl částečně. Krajský soud v Plzni zrušil trest a potvrdil jen uloženou detenci.

„Obžalovanému už jednou ochranné sexuologické léčení uloženo bylo,“ vysvětlil soudce Zdeněk Jaroš, proč Martin B. míří rovnou za mříže detenčního ústavu. Psychiatři se brání odpovědnosti za pacienty, u kterých ochranné léčení ambulantní formou selhalo.

„Je to jedno z ochranných opatření, které účinně snižuje riziko možné recidivy, ale nemůže jí zabránit. Je potřeba to vnímat tak, že primárně je léčba nařízená tomu pacientovi, ten nese odpovědnost za dodržování léčby,“ reagoval předseda České psychiatrické společnosti Martin Hollý.

Podle něho je zákonnou povinností psychiatra pouze oznámit soudu, pokud se dotyčný člověk k léčbě nedostavuje.