Jde o případ z Břeclavi, kde u tamního okresního soudu cizinec albánské národnosti pomohl v létě usvědčit hned dvě organizované mezinárodní skupiny padělatelů dokladů. A soudce mu tak za odměnu odpustil jakékoli potrestání s výjimkou propadnutí věci, tedy „nářadíčka“, které obviněný na padělání používal.

Už padla i podmínka

Hrozilo mu přitom více než desetileté vězení. Právu to sdělil šéf břeclavských okresních žalobců Tomáš Foldyna.

Institut spolupracujícího obviněného přitom funguje v ČR už čtyři roky. Za tu dobu ho žalobci u soudu využili podle nynější analýzy Nejvyššího státního zastupitelství pouze u 43 kauz pro celkem 48 lidí, přičemž většinou takto označení pachatelé dostali mírnější tresty vězení, pouze ojediněle podmínku.

Tak tomu bylo i v případě jednoho tzv. bílého koně, který pomohl krajským státním zástupcům v Hradci Králové rozkrýt šéfy podvodné skupiny a vyvázl jen s podmínečným trestem, přestože mohl rovněž dostat více než deset let. V kauze z Břeclavi jde ale o první vlaštovku, kdy se pachatel trestu prakticky vyhnul.

On nic, ostatní čtyři roky

Šlo tam o dvě organizované skupiny pachatelů, kteří se v ČR zabývali paděláním osobních dokladů, tedy pasů, občanek či řidičských průkazů. Dokumenty pak prodávali běžencům ze zemí mimo EU, například z Kosova, Albánie, Balkánu či z asijských zemí, kteří díky tomu mohli zůstat v Česku anebo se přesunuli do sousedních států.

Pro něj byl benefit, že dostal jen trest propadnutí věciTomáš Foldyna

Případ vyřešili detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, díky kterým skončilo ve vazbě sedmnáct lidí ze dvou různých gangů – z Bulharska a Albánie.

„A jeden z těch Albánců, který dělal s oběma skupinami, nabídl spolupráci. Splnil své povinnosti, popsal páchání té trestné činnosti a byla mu poskytnuta výhoda. Zatímco mu hrozil trest převyšující deset let, dostal jen propadnutí věci, tedy padělatelského náčiní,“ řekl Právu Foldyna.

Ostatní podle něj skončili ve vězení zhruba se čtyřletými tresty, které jsou již pravomocné, stejně jako rozhodnutí o žádném potrestání pro dotyčného spolupracujícího muže.

„Byl to přínos pro obě strany. Jak pro nás tím, že on svou výpovědí doplnil mozaiku, kterou jsme měli z odposlechů, domovních prohlídek či sledování podezřelých. Tak pro něj jako benefit, že dostal jen trest propadnutí věci,“ podotkl Foldyna.

Podle analýzy NSZ týkající se spolupracujícího obviněného, vítají tento institut žalobci napříč republikou i soustavou státních zastupitelství, tedy od těch okresních až po vrchní. A mají s ním stejně jako Foldyna dobré zkušenosti. „Jedná se nepochybně o velmi cenný a významný nástroj pro boj s organizovanou trestnou činností, neboť právě spolupracující obvinění, kteří se rekrutují z řad tzv. insiderů, mají informace o vztazích mezi osobami zapojenými do zločineckých struktur, o dělbě úloh a funkcích jednotlivých členů a samozřejmě o páchané trestné činnosti,“ cituje analýza NSZ názor vrchních žalobců z Olomouce.

Můžete mít nějakého zloděje, který se pohybuje v galérce a bude mít informace třeba k vraždě, ale proč by vám je dával, když z toho nebude mít žádný profitžalobce Tomáš Foldyna

Právo má kopii tohoto dokumentu k dispozici. Podle břeclavského žalobce ale zůstalo Česko s využitím tohoto institutu na půli cesty.

„Nedotáhli jsme ho na rozdíl třeba od Slováků do konce. U těch je možné používat spolupracujícího obviněného v různých trestních věcech, než jen v těch, ve kterých je sám stíhán,“ nastínil Foldyna.

Například se podle něj může stát, že někdo je souzen pro majetkovou trestnou činnost, ale zároveň má informace o organizované skupině pašeráků drog.

„On pak řekne, že chce být ve své trestní věci spolupracujícím obviněným a že za to usvědčí ty dealery drog. Jenže podle českého trestního řádu hrozí nebezpečí, že jeho trestní věc skončí dřív než ta, kde spolupracuje. On pak získá nízký nebo žádný trest a už ho nic nenutí dodržet svůj závazek a vykašle se na to,“ upozornil na úskalí Foldyna.

Nesplníš, zaplatíš za to

Proto podle něj žalobci v Česku tu možnost vůbec nevyužívají, protože se vystavují riziku, že takový pachatel unikne trestu, aniž by splnil své závazky. Kdežto na Slovensku to vyřešili lépe – mohou tomu spolupracujícímu obviněnému jeho stíhání podmíněně zastavit.

„On řekne, že bude vypovídat a ten gang usvědčí, načež státní zástupce mu stíhání v jeho vlastní věci podmíněně zastaví s tím, že dotyčný pak musí vypovídat pravdivě v té věci, kde někoho usvědčuje. Když to nesplní, tak státní zástupce může pokračovat v jeho stíhání a dostane běžný trest,“ přiblížil břeclavský návladní.

Míní, že díky tomu stále visí nad spolupracujícími obviněnými jakýsi Damoklův meč a jsou tak donuceni svůj závazek dodržet. „Proto na Slovensku mohou ten institut využívat v mnohem větším počtu věcí než v ČR. U nás to činíme jen v těch věcech, kde je spolupracující obviněný sám trestně stíhán jako člen organizované skupiny, čímž se to strašně zužuje,“ doplnil Foldyna.

Nelze jej prý tedy využít třeba v případech vražd či korupce, kde bylo více pachatelů, ale nešlo o organizované gangy.

„Můžete mít nějakého zloděje, který se pohybuje v galérce a bude mít informace třeba k vraždě, ale proč by vám je dával, když z toho nebude mít žádný profit,“ dodal Foldyna.

Dimitrov, Salačová, Březina a další

Nicméně i přesto už se spolupracující obvinění objevili v několika významných kauzách, například v případu tzv. Švábova gangu únosců a vrahů českých podnikatelů, kde obžalovaný Daniel Dimitrov vyvázl díky své výpovědi s dvaceti lety vězení, když mu hrozilo doživotí.

Spolupracující obviněnou je třeba také kladenská podnikatelka Ivana Salačová v údajné korupční kauze bývalého poslance Davida Ratha anebo bratr lihového bosse Radka Březiny Tomáš, který je i díky tomu na svobodě.

Hrozil mu trest převyšující deset let, dostal jen propadnutí věci Tomáš Foldyna, žalobce Na Slovensku mohou ten institut využívat v mnohem větším počtu věcí než v ČR Tomáš Foldyna, žalobce