Detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) podali na konci října návrh na obžalobu. Aubrechta vinili z přijetí několikamiliónového úplatku za to, že v roce 2006 podle nich ovlivnil rozšíření průmyslové zóny Joseph na Mostecku. Aubrecht tehdy byl vládním zmocněncem pro severozápadní Čechy.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Průmyslový areál Joseph se v té době rozšířil o 93 hektarů na celkových 280. Aubrecht podle kriminalistů dostal 11 miliónů korun, dalších sedm bylo údajně určeno pro náměstkyni mosteckého primátora Hanu Jeníčkovou.

Původně byl Aubrecht stíhán za přijetí úplatku, státní zastupitelství ale případ překvalifikovalo na nepřímé úplatkářství. Státní zástupce Lukáš Borovička kvůli kratší promlčecí lhůtě stíhání zastavil.

„Dostal jsem úřední doklad o překvalifikování a zastavení stíhání,“ řekl Právu Aubrecht, jenž od začátku kauzy tvrdil, že nikdy o úplatek nežádal a nikdy žádný úplatek nepřevzal. „Bylo to postavené na jednom falešném dokumentu, na svědectví jednoho pochybného individua s kriminální minulostí a úzkými vazbami na politické konkurenty," připomněl.

„Plivanec zůstává”

„Na jednu stranu cítím úlevu, na druhou hořkost, co všechno se může v této zemi stát, jak snadno se dá zneužít právo,“ poznamenal Aubrecht.

O případných krocích se poradí se svým právníkem. „Musím si to nechat projít hlavou. Nejde o úplné očištění mého jména a plivanec, který dotyčný po mě hodil, ten zůstává,“ zdůraznil Aubrecht s tím, že mu kauza zničila nejen politickou kariéru, ale i zásadně zasáhla do osobního života. „Jedním slovem katastrofa,“ hlesl exposlanec.

Aubrecht byl ve vysoké politice od roku 1998, poslancem byl 12 let. Za vlády sociálních demokratů byl zmocněncem pro severozápadní Čechy.

Most zónu Joseph vybudoval v roce 2001. Proti výstavbě bojovali ekologové, kterým kromě emisí vadilo i znehodnocení jedné z nejkvalitnějších zemědělských půd. Zóna stála veřejné rozpočty nakonec kolem 700 miliónů korun, přibližně třetinu dalo město a dvě třetiny stát.