Není vyloučeno, že aktuální zjištění kriminalistů bude mít vliv na další průběh vracení majetku potomkům chudenické větve jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Czerninová, jež zemřela v roce 1965, občanství podle mluvčího protikorupční policie Jaroslava Ibeheje ztratila na základě Benešových dekretů, když předtím získala německou státní příslušnost. Kvůli Benešovým dekretům byl v roce 1945 také zkonfiskován majetek Josefiny a Eugena Czerninových.

Postupovaly nesprávně

Zisk potvrzení o československém občanství přitom bývá pro uplatnění restitučních nároků klíčový. Podle právníka a odborníka na restituce majetku šlechtických rodů Josefa Bendy jde o jednu z podmínek, aby bylo možné o navrácení majetku zažádat.

„Pokud by v této kauze nebylo vydáno osvědčení o československém občanství, tak by vůbec nebylo možné nároky vznášet tou cestou restitučních předpisů,“ uvedl Benda. Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) v minulých dnech obvinil dvě někdejší úřednice pražského magistrátu.

Ženy podle kriminalistů porušily zákon, když se v lednu 1999 podílely na vydání osvědčení o československém státním občanství Czerninové.

„Postupem úřednic a vydáním osvědčení o státním občanství došlo k situaci, že tato žena byla v době své smrti považována za občanku tehdejší Československé republiky. Rozhodnutí úřednic bylo následně použito při uplatnění rozsáhlých restitučních nároků ze strany potomků zemřelé ženy,“ sdělil Právu Ibehej.

Magistrát se nechce vyjadřovat

„Podle závěrů kriminalistů ÚOKFK však obě úřednice postupovaly nesprávně, neboť podle v té době platných a dostupných právních předpisů a rozhodnutí tato již zemřelá žena občankou Československa nebyla,“ dodal.

Jméno zemřelé i šlechtického rodu odmítl Ibehej prozradit, Právu se ale podařilo zjistit, že jde právě o Josefinu Czerninovou.

Mluvčí pražského magistrátu Petra Hrubá potvrdila, že úřad v lednu 1999 posvětil vydání osvědčení o československém občanství Czerninové.

„Podklady si opakovaně vyžádala Policie ČR. Vzhledem k tomu nejsme oprávněni se k věci dále vyjadřovat, s výsledky šetření PČR nejsme obeznámeni,“ uvedla Hrubá.

Hrozí jim tříleté tresty

Ibehej upřesnil, že exúřednice byly obviněny z maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. V případě pravomocného odsouzení jim za to hrozí až tříleté tresty vězení nebo zákazy činnosti. „Žádná trestněprávní odpovědnost nebyla zjištěna,“ odpověděl mluvčí na dotaz Práva, zda v kauze nefiguruje i některý z dědiců.

Advokát Petr Haluza, který v restitučních řízeních zastupuje Karla-Eugena Czernina, vnuka Josefiny Czerninové a hraběte Eugena Czernina, byl informací o zájmu policie překvapen.

„Pro mě není nic nového, že se toto rozhodnutí napadá. Novinkou pro mě je, že to šetří policie,“ řekl Právu.

Zdůraznil, že všechny úřady i soudy, které rozhodovaly o vracení majetku po Czerninové, se osvědčením o občanství zabývaly a nikdy na něm neshledaly nic nestandardního. „Samozřejmě že tato listina byla podrobena zkoumání,“ podotkl Haluza.

Ibehej uvedl, že ÚOKFK o svých závěrech uvědomí příslušné instituce, tedy například pozemkové úřady nebo Lesy ČR.

Většina majetku byla vydaná

Podle advokáta Haluzy by zjištění policie neměla mít na rozhodování o vracení majetku vliv. Minimálně v pravomocně skončených případech.

Ze slov Bendy vyplynulo, že pokud by chtěl někdo oprávněnost vracení majetku Czerninům zpochybnit, může tak učinit v neukončených řízeních.

Těch je podle Haluzy menšina, většina nárokovaných majetků v jižních Čechách i na Karlovarsku už byla vydána do rukou dědice.

Pokud jde o pravomocně uzavřené věci, je na zpochybnění podle Bendy omezený čas, a to do tří let od vydání.

„Jediný prostředek, který můžete uplatnit v případě, že ten majetek je vydaný, je návrh na obnovu řízení, ale ten má svoje pravidla a svoje lhůty. A když uplyne doba tří let, tak už nemáte šanci vyvolat obnovu řízení,“ řekl Právu Benda.

Stát prý přišel o milióny

Podle policie byly po získání osvědčení o československém občanství Czerninové vydány jejím potomkům pozemkovými úřady nebo soudy nemovitosti v hodnotě asi 25,5 miliónu korun. Což je škoda, která měla podle kriminalistů vzniknout státu.

Ibehej ovšem upozornil, že tuto hodnotu nemovitostí stanovila vyhláška z roku 1988. „V současné době by jejich cena byla samozřejmě mnohonásobně vyšší,“ poznamenal mluvčí.

Potomkům Josefiny Czerninové, konkrétně Karlu-Eugenu Czerninovi, byl vydán například zámek Velichov na Karlovarsku a další budovy či pozemky ve stejné obci. Karlovarský kraj podle své mluvčí Veroniky Severové nemovitosti předal v říjnu 2012.

Podle Haluzy se jedná i o dalších nemovitostech v obci Velichov a ve hře jsou také pozemky ve vojenském újezdu v Doupovských horách.

Další řízení běží

V jižních Čechách získali dědicové po Josefině Czerninové podle advokáta polnosti a lesy v okrese Jindřichův Hradec a České Budějovice nebo bývalý statek Štěpánovice na Českobudějovicku.

Konkrétně ve Štěpánovicích se podle Haluzy začalo s vydáváním nemovitostí přibližně před deseti lety a poslední byly předány asi před třemi lety.

Další řízení ještě běží. Haluza například uvedl, že Obvodní soud pro Prahu 1 nedávno nepravomocně rozhodl o tom, že má hlavní město vydat Karlu-Eugenu Czerninovi třetinu budovy v ulici Vlašská na pražské Malé Straně, v níž momentálně sídlí Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Zbylé dvě třetiny v minulosti patřily Eugenu Czerninovi.

Řeší se hrad Andělská hora

Možné dědictví po tomto šlechtici je podle Haluzy podstatně rozsáhlejší než po jeho choti. Zahrnuje například hrad Andělská hora na Karlovarsku nebo hrad a zámek Jindřichův Hradec.

V případě nároků po Eugenu Czerninovi se prakticky již od roku 1945 táhne spor o to, zda mu zůstalo zachováno československé občanství. Úřady a soudy mu je odmítají přiznat. Podle Haluzy nyní Městský soud v Praze projednává žádost o obnovu řízení. A úřady a soudy, které mají o restitučních nárocích rozhodovat, čekají na konečný verdikt.

Předmětem diskuse se v minulých dnech staly také restituce, které se netýkají šlechtických rodů. Policie vyšetřuje kauzu neoprávněné restituentky lukrativních pozemků v Praze Emílie Bednářové, podle Transparency International zřejmě nejde o ojedinělý případ restitučního podvodu.