Demeter se loni v červenci ze žárlivosti pohádal na ubytovně v Ústí nad Labem se svojí družkou, se kterou má tři syny. V kuchyni si vzal nůž a běžel za ní do mezipatra, kam před ním utekla. Když ji dostihl, tak ji desetkrát bodl, z toho jednou do hrudníku.

Ženu zachránila její matka a bratr, kteří bydleli o patro výš. Sám Demeter běžel hned po činu pro ostrahu objektu, aby zavolala policii. Podle soudu však postupoval ve svém zájmu, protože se bál, že po něm půjdou příbuzní napadené ženy.

Pokus o vraždu

Předsedkyně senátu Jaroslava Maternová v úterý zamítla Demeterovo odvolání proti rozsudku ústeckého soudu z letošního ledna. Obžalovaný v něm žádal o překvalifikování činu z pokusu o vraždu na těžké ublížení na zdraví s tím, že se za čin cítí zodpovědný, ale zabíjet nechtěl.

„Jednání nesměřovalo k těžké újmě, ale k usmrcení, ke kterému nedošlo díky aktivní obraně poškozené a její rodiny,“ zdůvodnila rozhodnutí Maternová. Trest prý není v žádném případě nepřiměřeně přísný, jak tvrdila obhajoba.

Soud totiž přihlédl k tomu, že rány byly vedeny razantním způsobem a i přes relativně krátkou (6,5 cm) velikost mohla čepel nože v případě zasažení výrazně poškodit životně důležité orgány v hrudníku.

Soužití nebylo jednoduché

„Lituju toho, že jsem to udělal. Kdybych to mohl vrátit, tak to vrátím, aby se to nestalo,“ přál si u soudu Demeter.

K činu se částečně doznal, když připustil, že ženu bodal do ruky a do nohy, když se držela zábradlí. Ránu do hrudníku ale nepřiznal. „Byla v šoku, a jak vstávala, asi se napíchla sama,“ přišel s vysvětlením bodné rány. Podobné vysvětlení však přišlo soudu jen těžko uvěřitelné.

Soužití Demetera s partnerkou bylo podle výpovědí svědků divoké. Často se hádali, sám Demeter připustil, že jí asi dvakrát v minulosti nafackoval. Vadilo mu, že prý fetovala a využívala ho.

Několikrát trestaný

Demeter byl navíc už sedmkrát trestán pro majetkovou trestnou činnost. Mimo jiné s několika dalšími zloději vyhodil v roce 1999 z okna kostela sv. Floriána v Krásném Březně v Ústí nad Labem zvon z r. 1601.

Střepy prodali do sběrných surovin, kde za 275 kg mosazi tehdy utržili 5 300 Kč, přičemž cena zvonu byla odhadnuta na 750 000 Kč.