Soudci v čele se zpravodajkou Vlastou Formánkovou dali za pravdu muži, po kterém ČKP požadovala zaplatit 1690 korun a náklady řízení za období, kdy bylo auto zaregistrováno v Centrálním registru vozidel, ale nemělo zaplaceno povinné ručení.

Muž ovšem požadavek na placení odmítl s tím, že auto v napadenou dobu neprovozoval a ani nemohl, protože bylo po nehodě zcela nepojízdné a stálo v garáži.

Podle ÚS nelze z evidence v Centrálním registru vozidel pouze mechanicky vyvozovat, že majitel s autem skutečně jezdí.

Soudy by měly řidiče ochránit

„Právní závěr soudu o tom, že vozidlo stěžovatele bylo provozováno, neměl oporu v provedeném dokazování a je závěrem natolik extrémním, že má za důsledek zásah do práva stěžovatele na spravedlivý proces. Již ze samotné skutečnosti, že je vozidlo vedeno v registru, je sice možno dovozovat, že je vozidlo provozováno, a zpravidla tomu tak bude, to nicméně pouze za situace, kdy nebude jeho vlastníkem dodatečně prokázán opak,“ vysvětlila verdikt mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.

„Registr údaj o tom, zda je vozidlo provozováno, vůbec neobsahuje,“ upozornila soudkyně Formánková. Pokud se majiteli podaří prokázat, že auto nebylo ve sporném období v provozu, soudy by mu měly poskytnout ochranu a zprostit jej povinnosti platit tzv. zákonný příspěvek nepojištěných.

Ten musí do Garančního fondu ČKP platit vlastníci a provozovatelé aut, kteří nemají sjednáno povinné ručení, a přitom je jejich auto vedeno v registru.

Jednotný postup justice

Po obdržení dopisu od ČKP s výzvou k zaplacení následuje třicetidenní lhůta, po které v některých případech nastává soudní spor. Podle ÚS ale i po skončení této doby může motorista tvrdit, že vozidlo neprovozoval.

Justice dosud přistupovala k podobným kauzám rozdílným způsobem. „Je zřejmé, že nejde o ojedinělý exces při rozhodování obecných soudů, čemuž svědčí i další ústavní stížnosti se stejným předmětem,“ dodala Sedláčková.