Provozovateli obchodu totiž řekli, že pokud chce rozšířit svůj podnik, musí zajistit posunutí kanalizačního potoka. Vondra se pak jako prostředník nabídl, že zařídí, aby jeho kumpán Krupička jako ředitel divize v Pražské vodohospodářské společnosti vydal souhlasné stanovisko se stavbou i bez přeložení potoka.

Podle obžaloby za tuto službu požadoval nejprve pět miliónů, později svůj požadavek snížil na 1,6 miliónu korun. Vondra pak úplatek od zástupce firmy skutečně dostal, přičemž sám si nechal milión a Krupičkovi předal 600 tisíc. To už ale celé jednání monitorovala policie.

Vyprovokovala to policie, tvrdí manažer

Vondra se hájil tím, že nešlo o žádný úplatek, nýbrž o realizaci obchodněprávního vztahu, a namítal, že policie do děje aktivně zasahovala a celou věc vyprovokovala.

Krupička ve svém dovolání tvrdil, že část důkazů byla znehodnocena a jejich použití bylo vyloučeno v případě, že byly v jeho prospěch.

„Celý proces je postaven na výpovědi údajného poškozeného a na odposleších, respektive té jejich části, která lze použít v jeho neprospěch. Za vrchol cynismu policie pak považuje to, že mezi důkazy jsou i odposlechy rozhovorů mezi ním a jeho obhájcem. Má za to, že veškeré odposlechy, audiozáznamy, které policie provedla, jsou důkazy nepřípustné a soud by z nich neměl vycházet,“ napsal do dovolání jeho advokát.

„Obhajoba obou obviněných ve stručnosti spočívající v tom, že se jednalo o obchodně právní vztah, byla z pohledu provedeného dokazování nejen krajně nevěrohodná, ale také spolehlivě vyvrácena. Policie nevyprovokovala ani nemohla vyprovokovat jednání obou obviněných a ani se její jednání nestalo součástí skutkového děje. Veškeré kroky policie lze považovat za jednání, které mělo zcela zákonným způsobem objasnit trestnou činnost,“ smetli ale dovolání ze stolu soudci v čele s Františkem Hrabcem.