Soud sice jejich žádosti nevyhověl, upozornil však, že není možné zveřejnit jakékoli údaje, v nichž by mohla být oběť poznána veřejností. Už takto je celá událost pro mladičkou dívku traumatizující a následky, zejména psychické, si zřejmě ponese celý život.

Když začala škola, nechovala se normálně. Bolelo ji břicho, krvácela. Nakreslila mi obrázek s holčičkou, která brečí.svědkyně

Červeňák, který byl v minulosti trestaný pro ublížení na zdraví, se s dívkou sešel loni v předvečer prvního školního dne. Podle obžaloby ji k sobě do pokoje vtáhl, podle jeho výpovědi za ním přišla sama.

„Neznásilnil jsem ji, bylo to dobrovolné. Nevěděl jsem, kolik jí je let. Mluvila, že půjde na internát, proto jsem myslel, že už jí bylo patnáct. Kdybych to věděl, tak se to nestalo,“ řekl u soudu. Nerozporoval však, že k pohlavnímu styku došlo.

„Když začala škola, nechovala se normálně. Bolelo ji břicho, krvácela. Nakreslila mi obrázek s holčičkou, která brečí. Šly jsme spolu do pokoje a ona se mi svěřila, že má strach, že je těhotná,“ vypověděla soudu vychovatelka z internátu, které se děvče nakonec svěřilo s děsivým prožitkem. Co se dělo, když byla s mužem sama, se prý dívce nelíbilo a bránila se. „Usoudila jsem, že měla nedobrovolný pohlavní styk a že by se to mělo řešit,“ řekla svědkyně.

Obžalovaný žil s rodinou v domě 

Jak se během své výpovědi u soudu postupně shodli rodiče i vychovatelka, dívka byla na svůj věk vyspělá a vypadala na víc let, než jí ve skutečnosti bylo. Určitě však ne na víc než 15 let. Navíc krátký čas žili obžalovaný i rodina v jednom domě. Je tedy pravděpodobné, že musel vědět, že je dosud nezletilá.

Obžalovaný vyjádřil během jednání omluvu rodičům dívky a řekl, že souhlasí s finanční náhradou, kterou požadují. Pro oba milión korun, stejnou částku pro poškozenou. Vyjádřit penězi, jak událost všechny zúčastněné zasáhla, však bude pro soud těžké. Dívka i přes Tourretteův syndrom, kterým trpí, projevující se například zadrháváním řeči, tiky, trhavými pohybu rukou, žila až do znásilnění běžný život dospívajícího děvčete.

„Od té doby se změnila. Byla ubrečená, nervózní, měla problémy doma i ve škole, nemohli tam s ní vydržet. Těžce nesla, když se to rozneslo a děti se jí posmívaly. Čtyři měsíce byla hospitalizována na psychiatrii. Teď po návratu se její stav zlepšil,“ řekla s nadějí na obrat maminka dívky.

S tím, co prožila, se však dcera rodičům dodnes nesvěřila, nechce o tom mluvit. A rozvracující účinek měla událost i na vztah rodičů a poměry v rodině.

Po výslechu svědků a znalců bylo hlavní líčení ve čtvrtek přerušeno a projednávání odročeno na další dny.