„Pro dítě je právo na slyšení důležité v tom, že mu dává pocítit, že není objektem a pasivním pozorovatelem událostí, ale že je důležitým subjektem práva a také účastníkem řízení. Je třeba zabránit situacím, kdy je dítě považováno za pouhý objekt, o kterém rozhodují jiní,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

ÚS dodal, že názor dětí by měl u soudu zaznít v případě, kdy to umožňuje jejich věk a vyspělost, a pokud tomu nebrání jiná okolnost. Tou může být například fakt, že by soud projednával sexuální zneužívání dítěte nebo jiné závadné předměty sporu.

„Dětem je třeba umožnit účast na řízení, které se jich týká, v závislosti na jejich věku a rozumové a citové vyspělosti. Jde o určité kontinuum, kdy s přibývajícím věkem a rozumovou a citovou vyspělostí se míra zapojení dítěte do řízení nutně musí zvyšovat. Věk 18 let nemůže představovat hranici, před kterou dítě do řízení není zapojeno vůbec a po které již plně,“ upozornila Šimáčková.

Šlo o spor kolem nemovitostí  

ÚS se právy dítěte u soudu zabýval na základě sporu, ve kterém otec převedl na své děti ve věku 16 a 9 let své dvě nemovitosti. Převod ale u soudu napadla firma, které dlužil peníze.

Okresní soud v Mladé Boleslavi pro jednání určil dětem kolizního opatrovníka, kterým byl Orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Jeho pracovníci se ale podle všeho s dětmi ani nesešli, u soudu se chovali pasivně, a když soud spor rozhodl v neprospěch obou dětí, ani se nenamáhali s odvoláním. Děti se soudu osobně neúčastnily, jejich názor OSPOD nijak neprezentoval a ani jim neřekl, kdy soud vlastně jedná.

„Způsob, jakým ustanovený opatrovník nezletilé stěžovatele zastupoval, legitimně vyvolává otázku, zda by na tom nebyli lépe, kdyby jim ustanoven vůbec nebyl,“ řekla Šimáčková.

Opatrovníci nemají dostatečné znalosti  

Soudci se pozastavili i nad tím, že ani okresní soud neprojevil žádnou aktivitu vzhledem k tomu, aby děti zapojil. „V době rozhodování jim bylo 16 a 9 let. ÚS těžko hledá důvody zejména u šestnáctileté dívky, proč by neměla být o řízení informována a do něj zapojena. U ní již vzhledem k jejímu věku bylo možno předpokládat plné chápání daného řízení. Pokud by žaloba byla projednávána o dva roky později, byla by již účastníkem řízení bez jakékoliv ingerence státu,“ dodala Šimáčková.

Okresní soud musí podle verdiktu ÚS spor řešit znovu a měl by brát větší ohled na názor dětí. Soudci také upozornili, že v podobných případech by měli být ustanovováni jako kolizní opatrovníci advokáti, a ne úředníci specializovaní na ochranu dětí, kteří nemají patřičnou kvalifikaci pro vedení majetkového sporu.