Technologie, které do vybraných věznic zatím na zkoušku dodala v rámci projektu Freephone soukromá firma s izraelskými vlastníky, totiž podle výsledků vnitřního auditu nesplňovala požadavky služby a pochyby budí i okolnosti, za jakých se relativně neznámá společnost s ručením omezeným k velmi lukrativnímu byznysu vůbec dostala.

Celým projektem, který počítá s nahrazením současných klasických telefonních automatů přístroji využívajícími k volání internetovou síť, už se proto podle zjištění Práva zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů.

A prověřuje v této souvislosti i úlohu bývalého ředitele vězeňské služby a brigádního generála Jiřího Treglera.

Právě on totiž smlouvy se společností M-Communications podepsal, a to bez výběrového řízení. Pilotní projekt začal už loni v lednu a prodloužení smluv do června 2013 schválil Tregler koncem loňského října. A jen zhruba dva týdny nato ze své funkce po silném tlaku z vedení ministerstva spravedlnosti odstoupil.

Podle svých tehdejších vyjádření pro média rezignoval Tregler čistě z osobních důvodů, ale zákulisní informace Práva z justičního resortu hovoří o tom, že v jeho kroku sehrál významnou roli právě i projekt Freephone.

Ministerstvo mělo totiž podle všeho už tehdy informace o probíhajícím šetření inspekce. Její mluvčí Radka Sandorová Právu pouze potvrdila, že je celý projekt Freephone předmětem prověřování, jakékoliv další podrobnosti sdělit odmítla.

Získali citlivé informace

Problémů spojených s projektem, ve kterém jde ročně o desítky miliónů korun, je víc – kromě absence výběrového řízení je to podle informací Práva i fakt, že zástupci společnosti disponovali citlivými interními materiály vězeňské služby včetně zápisů z porad jejího vedení.

To přitom mělo z projektu během loňska zcela vyloučit svůj vlastní odbor logistiky, který předtím upozorňoval na závažné nedostatky v celém projektu. Šlo totiž o nevyzkoušenou technologii, k níž navíc chyběla jakákoliv dokumentace.

Současné vedení vězeňské služby teď kolem akce Freephone našlapuje velmi opatrně, mluvčí Gabriela Pohlová na většinu zaslaných dotazů reagovala pouze tak, že jde o zkušební projekt, který se teprve hodnotí.

„Projekt Freephone je ve fázi pilotního ověřování, v současnosti je ve věznicích Praha-Pankrác, Příbram a Stráž pod Ralskem. Na základě vyhodnocení tohoto pilotního projektu budou podniknuty další kroky,“ konstatovala mluvčí vedení dozorců.

Připustila, že bezproblémový projekt není. „Na základě interního šetření zjistila Vězeňská služba ČR nedostatky, nicméně hned podnikla příslušné kroky k nápravě,“ uvedla Pohlová.

A o jaké nedostatky jde? Volání vězňů podléhá i přísné kontrole, všechny hovory musí být monitorovány a nahrávány. A právě archivace nahrávek uskutečněných hovorů podle dobře informovaného zdroje Práva seznámeného s výsledky auditu zřejmě odporovala zákonu o ochraně osobních údajů.

O2 hovoří o porušení smlouvy 

Společnost ­M-Communica­tions podle své internetové prezentace podobný systém volání pro vězně přes internetový protokol provozuje také v Izraeli, Mexiku nebo na Barbadosu. Kromě Česka prý pilotní projekty fungují i v Polsku a Rumunsku.

Podle mluvčí firmy Kateřiny Hlavinkové systém Freephone splňuje veškeré náležitosti, umožňuje on-line odposlech probíhajících hovorů a umí i šifrovat data.

„Nahrávky se archivují do ser­ve­ru umístěného dle pokynu vězeňské služby. Zpravidla to bývá kdekoliv v jejích prostorách,“ sdělila Právu Hlavinková s tím, že přístup k datům mají pouze lidé určení vězeňskou službou.

Monopol na monitoring hovorů odsouzených za brány věznic má doposud na základě starších smluv společnost Telefónica O2, která za mřížemi provozuje klasické telefonní automaty na karty.

A mluvčí O2 Hany Farghali v této souvislosti naznačil, že kvůli možnému porušení smlouvy a také nerovnému přístupu vězeňské služby je operátor připraven podniknout proti vedení dozorců právní kroky. Vězeňská služba argumentuje tím, že smlouvy s O2 systém Freephone nenabourává, protože jde jen o pilotní projekt.