„Kdo si myslí, že jen hrozbou najetím na úřední osobu nebo policistu se dopouští přestupku, se hluboce mýlí. Přitom není podstatné, jestli někoho zraní nebo ne,“ prohlásil Knötig.

Soud se zabýval případem z konce října 2010, kde se do zákroku na pražském Václavském náměstí proti řidičce vměšoval její syn. Málo platné byly policistům výzvy, aby svého jednání zanechal, synek stále chrlil na zasahující strážce zákona vulgarismy, a když byl vyzván k prokázání totožnosti, skočil do auta a malou rychlostí na dva policisty najel tak, že předním nárazníkem vrazil do jejich nohou, až museli ukročit několik kroků vzad.

Soud za to mladého muže potrestal půlročním vězením s odkladem na dva roky, muž se ale rozhodl bránit až u NS s tím, že autem najížděl opatrně a navíc v emočně vyhrocené situaci, proto by mělo být jeho jednání posouzeno jen jako přestupek.

„Podle soudců NS pachatel trestného činu násilí proti úřední osobě za užití osobního automobilu jako zbraně si nemusí nutně počínat způsobem, jímž by ohrozil úřední osobu – v tomto případě policistu - bezprostředně na zdraví či dokonce na životě. Postačí, použije-li k útoku pohybujícího se automobilu jako prostředku násilného působení na výkon pravomoci úřední osoby či pro její výkon,“ okomentoval ale verdikt soudu Knötig.