Článek
Také věznice či detenční ústavy mají poškozeným v případě jejich zájmu okamžitě sdělovat, že pachatel, který jim ublížil, uprchl nebo byl propuštěn na svobodu.
Počítá s tím nový zákon o obětech trestných činů, kterým se v nyní zabývá Sněmovna. Resort spravedlnosti si od něho slibuje, že oběti se budou méně bát a více oznamovat trestnou činnost. Podle dřívějšího vyjádření prezidentky Bílého kruhu bezpečí Petry Vitoušové takto rezignuje asi polovina poškozených.
„Například u tzv. sexuálních trestných činů je důvodem neoznámení trestného činu často obava oběti, jak s ní bude zacházeno ze strany orgánů činných v trestním řízení,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová. A právě oběti sexuálního násilí jsou skupinou, která se má dočkat výrazných změn.
Podle zákona, který připravilo ministerstvo ještě za Jiřího Pospíšila (ODS), mají mít nárok na bezplatnou psychologickou či právní pomoc od akreditovaných organizací nebo advokátů. O tom, na koho se mohou obracet, je mají informovat policisté nebo státní zástupci.
Proplácet se bude terapie
Oběti znásilnění nebo týrané děti budou mít nově rovněž nárok na zmíněnou finanční pomoc od státu.
„Nebudou dostávat peníze na ruku, ale bude jim proplácena terapie, pokud ji budou potřebovat. Myslím si, že je to velice rozumný krok,“ řekla Právu Vitoušová.
V současnosti stát finančně pomáhá pouze lidem, kterým někdo ublížil na zdraví, případně nejbližším příbuzným usmrceného člověka.
Peněžitá pomoc zraněným se má zvýšit z 25 na 50 tisíc. Celková částka, kterou budou tito lidé moci získat ze státní pokladny za prokázaný ušlý výdělek a náklady na léčení, se zvýší ze 150 na 200 tisíc korun.
Rodič, manžel, registrovaný partner nebo dítě oběti, která zemřela, mají dostávat 200 tisíc, sourozenec 175 tisíc korun. V současnosti odškodnění dostávají rodiče, manželé nebo děti.
Peníze zabavené zločincům půjdou obětem
Vitoušová vyzdvihla především to, že by stát měl vytvořit speciální fond, z něhož by se poškozeným vyplácelo odškodnění v případě, že se k tomu nemá pachatel. Peníze fondu mají pocházet ze zabavených výnosů z trestné činnosti.
Zákon má přispět i k vyšší ochraně soukromí obětí. Ty mají mít třeba možnost požádat o to, aby byly jejich osobní údaje přístupné pouze policistům, státním zástupcům či soudcům, kteří tomu mají, až na výjimečné případy, vyhovět.
Podobně by měli vyjít vstříc přání znásilněných žen nebo týraných dětí, aby nemusely přijít do kontaktu s pachatelem. Takové situace totiž bývají velmi traumatizující a mohou vést až k tzv. sekundární viktimizaci, kdy si oběti vlastně podruhé prožívají své utrpení.
Ministerstvo spravedlnosti předpokládá, že zákon by mohli poslanci schválit ještě v prosinci.