Po mnoha letech dohadů přišlo v těchto dnech Kubiceho ministerstvo vnitra s návrhem zákona o soukromých bezpečnostních službách, kterým by se mohla vláda zabývat v červenci. Platit by mohl od začátku roku 2013.

Jak by to mohlo vypadat v praxi? Soukromí detektivové by zadrželi například pachatele bankovní loupeže. Do příjezdu policie by mu nasadili pouta a na auto připravené k odvozu lupu by nasadili botičku. Dosud mají soukromí hlídači při zadržení podezřelého práva jako každý jiný člověk, který se pokusí krátkodobě zadržet do příjezdu policie třeba zloděje v obchodě.

Nový návrh nyní míří v rámci legislativního kolečka do připomínkového řízení. A už teď je jisté, že opět půjde o bitvu, jak by měl vypadat. Současnou podobu totiž odmítá jak opozice, tak bezpečnostní agentury.

Pochybností je víc než dost. Soc. dem. je podle svého stínového ministra vnitra Jeronýma Tejce přesvědčena, že ho připravovali lidé napojení na bezpečnostní agentury. Unie bezpečnostních agentur zase podle svého prezidenta Jiřího Kameníka tvrdí, že zakládá obrovský prostor pro korupci.

„Už s ohledem na to, že návrh připravovali lidé, kteří byli součástí prostředí bezpečnostních agentur, případně měli na ministerstvu vliv, svědčí pro to, aby byl přepracován,“ řekl Právu Tejc. Podle něj zákon neřeší, jak omezit slídění, zásahy do soukromí. „Pokud toto nebude zákon razantně řešit, pak je zbytečný,“ tvrdí.

Jak zamezit špiclování

Tejc tím naráží např. na paragraf, podle kterého nesmí provozovatel agentury poskytovat detektivní službu způsobem, který by mohl vzbuzovat důvodnou obavu, že bude zasahováno do osobnostních práv chráněných zákonem.

Je tím míněno, že detektivové nesmějí šmírovat, s kým se sledovaná osoba stýká, o čem hovoří? Těžko říct. Návrh zákona odpověď totiž nedává. Pouze stanoví, že agentura nesmí sledovat například sexuální styky či orientaci sledované osoby. Pokud si ovšem takovou zakázku nezadal manžel nebo registrovaný partner.

Stejně tak by agentura mohla – pokud si to někdo objedná – v rámci hlídací a detektivní služby zpracovávat osobní údaje. Tedy i obrazové a zvukové záznamy bez souhlasu sledované osoby.

Emoce – zejména u bezpečnostních agentur – pak budí fakt, že veškerý dohled nad nimi, udělování licencí, kontrolu činnosti by měli provádět úředníci ministerstva vnitra.
„Nevím, jak si ministerstvo představuje, že bude kontrolovat padesát tisíc zaměstnanců bezpečnostních agentur,“ tvrdí Tejc s tím, že to je neproveditelné.

Dohled vnitra ještě víc dráždí agentury. „Ten idiot, co to napsal, by se měl jít zastřelit,“ řekl Právu Kameník a dodal: „Takové řešení nese velkou míru korupce.“ Podle něj by měl být svěřen dohled profesním sdružením, tedy zástupcům agentur.

Vnitro připouští, že nová kompetence jeho resortu trochu provětrá jeho rozpočet. Pro první rok činnosti bude potřebovat 24 miliónů na vybavení a mzdy čtyřicítky zaměstnanců, každý další rok pak po 15 miliónech. Prý to ale nebude zas tak horké, protože finanční ztrátu by měly kompenzovat správní poplatky za udělení licencí. Ty by mohly vynést 40 až 50 miliónů korun.

Česko - ráj agentur

Česko je pro bezpečnostní agentury nejspíš rájem. Podle statistik Evropské konfederace bezpečnostních agentur z konce loňského roku je Česko v Unii na druhém místě po Maďarsku. Agentur v Česku působí téměř šest tisíc s více než 51 tisíci zaměstnanci. Jejich počet dokonce převyšuje počty policistů, kterých je 46 tisíc.

Dá se tudíž předpokládat, že souboj o podobu zákona bude tvrdý. Podle šéfa sněmovního podvýboru pro obecní policie a bezpečnostní agentury Zdeňka Boháče (ODS) je zákon jednou z priorit koalice, proto členové podvýboru jeho návrh s vnitrem dlouhodobě konzultují. „Ale detailní debata nás teprve čeká,“ řekl Právu.

Jeho stranický kolega, místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím připomněl bitvu o obdobný zákon z roku 1997, kdy se zákonodárci stali terčem silné lobby agentur a návrh tehdy skončil pod stolem.

Jak vnitro, tak poslanci se přitom shodují v tom, že činnost bezpečnostních agentur je potřeba svázat zákonem a nelze tolerovat situaci, kdy vykonávají specifickou činnost živelně, jen na základě živnostenského oprávnění.