Článek
Spotřebiče a další vybavení domácnosti měla prý uložené v přízemí v prádelně. V žádosti o mimořádnou dávku však uvedla, že bahno měla přímo v bytě a voda tam dosahovala 40 centimetrů.
Obžalovaná i státní zástupce, který navrhoval nepodmíněný trest na spodní hranici trestní sazby, si nechali lhůtu na odvolání. Za podvod v době živelní pohromy jí hrozily dva roky až osm let vězení.
„Chtěli jsme malovat, proto jsem nábytek přestěhovala do přízemí,“ vysvětlila Tatarová a dodala, že po dohodě s majitelem měla připojenou lednici, sporák a další spotřebiče umístěné také v prádelně, jelikož v bytě jí už před 4 lety odpojili elektřinu. Na rozpor přišel pracovník městského úřadu, který prověřoval pochybné a neúplné žádosti. Při kontrole v bytě Tatarové nezjistil žádné známky po povodňových škodách.
„Tvrdila, že k ní bahno nateklo odpadem u sprchy. Žádné takové stopy jsem v bytě neobjevil,“ prohlásil svědek. „Skutečnosti uvedené obžalovanou se nezakládají na pravdě. Voda v domě dosahovala maximálně dvanáctého schodu, její byt je ale až na dvacátém schodu. Sousedi bydlící ve stejném patře také vytopeni nebyli,“ uvedl státní zástupce.
V rozsudku předseda soudního senátu Lukáš Korpas řekl, že soud nepochybuje o tom, že obžalované povodeň poškodila majetek, avšak vědomě uvedla nepravdivé údaje, aby peníze získala. „Postačí pohrůžka trestem. Jednání obžalované nebylo směřované proti lidem poškozených povodní, ale proti orgánu státní správy,“ vysvětlil uložení podmíněného trestu soudce.