Pokyn vyvolával uvnitř útvaru zlou krev, v praxi totiž např. znamenal, že policejní šéfové v Praze teoreticky mohli zastavit snahy svých podřízených o vyšetření případné korupce konkrétních lidí, a to i v těch nejvyšších patrech politiky nebo byznysu.

Nařízení bývalého vedení policejního prezidia začalo platit na podzim roku 2007 poté, co se brněnští vyšetřovatelé protikorupční policie rozhodli zahájit prověřování tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké kvůli rozhodnutí jejího úřadu odejmout kauzu bývalého lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka přerovským žalobcům a předat ji do Jihlavy.

Dopředu se ale nic hlásit nemusí, nemám potřebu, aby něco takového posuzovalo vedení. Pro povolení si už nikdo chodit nemusíTomáš Martinec

Martinec se rozhodl rozvázat svým podřízeným ruce bezprostředně po svém nástupu do funkce minulý týden. „To nařízení bylo vnímáno poměrně negativně a já jsem chtěl jednak uklidnit situaci, a také rozptýlit jakékoli pochybnosti o tom, že by vyšetřování bylo ovlivňováno,“ řekl k tomu Právu Martinec.

Od nynějška mají podle něj detektivové pouze standardní povinnost dát např. zahájení prověřování nebo sdělení obvinění šéfům zpětně na vědomí. „Dopředu se ale nic hlásit nemusí, nemám potřebu, aby něco takového posuzovalo vedení. Pro povolení si už nikdo chodit nemusí,“ poznamenal nový šéf protikorupčních detektivů.

Vedení policie před třemi lety zavedení nové povinnosti odůvodňovalo kontrolou kvality odvedené práce. Jenže nařízení kromě samotných detektivů kritizovali i nezávislí odborníci. Např. bývalá nejvyšší státní zástupkyně a stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Benešová ho označila za „systém včasného varování“ pro citlivé případy související s politikou.

„Něco takového jsem nezažila ani za komunistů. Jde o filtr, jak včas zastavit stíhání důležitých lidí,“ řekla k tomu tehdy Benešová.