Proti rozhodnutí není možné se odvolat, jedinou možností je podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.

Podle obžaloby Seidl po hádce s příbuzným, ke které byla zavolána policie, počkal, až všichni tři spolubydlící usnou. Poté položil staré hadry polité hořlavinou na schody vedoucí do patra, kde muži spali, a kusy látky zapálil. Na oheň přikládal oblečení a části nábytku. Navíc zapřel vstupní dveře z venkovní strany lopatou, aby se nikdo z domu nemohl dostat.

Vzbudil se a zavolal hasiče

Jeden ze spících mužů se však probudil, utekl oknem ven a zavolal hasiče, kteří zachránili zbylé dva.

Důvodem hádky bylo podle výpovědi Seidla na policii to, že ho jeho příbuzný lživě obvinil z krádeže potravin. Schody prý zapálil jen demonstrativně. U soudu také uvedl, že se snažil muže varovat před ohněm hvízdáním a házením pantoflů do okna.

Seidl se rozhodl oproti řízení před krajským soudem vypovídat, jeho výslech však podle Zelenky nepřinesl žádné nové skutečnosti. Obžalovaný uvedl, že nebylo jeho úmyslem někomu ublížit, natož někoho usmrtit.

Podle Seidlova obhájce Jana Lipavského soud v první instanci zhodnotil důkazy neobjektivně, navíc nepřihlédl k jeho návrhu na překvalifikování skutku na trestný čin obecného ohrožení, kde je sazba nižší než u vraždy. Nicméně tento návrh nevzal v potaz ani vrchní soud.

Byl si vědom, že mohou zemřít, rozhodl soud

Předseda senátu Martin Zelenka v odůvodnění rozsudku uvedl, že rozhodnutí krajského soudu mělo jednu vadu. Podle jeho slov krajský soud pochybil v hodnocení toho, zda se Seidl na své jednání připravoval, či nikoli. Obžalovaný podle psycholožky jednal ve stavu emočního vzrušení, tudíž nelze prokázat, že by Seidl čekal, až jeho spolubydlící usnou, dodal Zelenka. Na druhou stranu ale zapálil oheň na schodech, tedy na jediné únikové cestě. Tudíž musel být alespoň srozuměn s tím, že lidé můžou umřít. Navíc zapřel vstupní dveře lopatou, aby nemohl nikdo uniknout.