Pokud se zvířata takové „pochoutky“ nažerou, v mnoha případech pak v bolestech umírají.

„Jak v naší honitbě, tak v honitbách jiných, kde jsem byl hostem, jsem viděl přikrmování zatuchlým či zaplísněným nebo nahnilým 'krmivem'. Při dotazech, proč se tak přikrmuje, jsem dostal vždy odpověď, že si to zvěř přebere. Ale to je velký omyl, protože zvěř si nic nepřebere, hlavně v období vysoké sněhové pokrývky a tuhých mrazů bývá krmivo, které jí předložíme často tím jediným, co je v kulturní krajině k snědku,“ řekl Právu jeden z myslivců, který si ale nepřál být jmenován kvůli obavám z reakce svých kolegů.

Plesnivý chléb, žluklé máslo, zkažený salám

Že přikrmování zvěře není v pořádku, potvrdil František Vitula z brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity. „Potrava, která se zvěři předkládá, by měla být v pořádku, to je přeci stejné jako u lidí,“ prohlásil Vitula.

„S takovým přístupem k přikrmování jsem se dosud nesetkala. My kupříkladu čistíme a dezinfikujeme všechny krmelce dvakrát ročně, přikrmujeme nezávadným krmením. Plesnivé nebo jinak zkažené krmivo je pro zvěř absolutně nevhodné, po takovém by zvířata mohla hynout. Že si to zvěř přebere, je hloupost a pokud to tak někde dělají, zadělávají si tím na velký problém,“ upozornila jednatelka okresního mysliveckého spolku v Hodoníně Zdeňka Čajková.

„Již několikrát jsem našel zvěř většinou dohledanou mým loveckým psem, která byla mrtvá bez poranění, a ne náhodou to bylo vždy nedaleko od místa krmelce či vnadiště. Nejedná se přitom jen o zvěř, toto závadné krmivo přijímá samozřejmě i řada jiných zvířat, hlavně z ptačí říše, z nichž jsou mnohá chráněna. Vždyť jak by asi bylo člověku, kdyby si dal plesnivý chléb namazaný žluklým máslem se zkaženým salámem,“ položil si řečnickou otázku myslivec.