Protože si nebyl žádného provinění vědom, začal pátrat na vlastní pěst. Zjistil, že to celé byla bouda, kterou na něho ušil jeho zadlužený známý. Jeho zfalšované doklady si úřednice dostatečně neověřila.

Policie podezřelého dvaačtyřicetiletého muže už obvinila z několika trestných činů. Rozhodnutí o exekuci soud zrušil jako nezákonné.

Na začátku byl zablokovaný účet

První šok pro muže podnikajícího ve stavebnictví a kovovýrobě přišel 5. února, když mu v bance sdělili, že má exekučně zablokovaný účet. „Jak jsem dojel domů nevím, byl jsem úplně v šoku,“ vzpomínal muž na jeden ze svých nejhorších zážitků v životě. Jeho celé jméno redakce zná a s ohledem na jeho bezpečnost ho nebude uvádět.

„Nikomu jsem nic nedlužil. Zavolal jsem do Prahy exekutorovi a dozvěděl se, že 3. prosince 2009 nařídil Okresní soud v Plzni exekuci na majetek jak firmy, tak na osobní majetek mé rodiny. Tajemnice exekutora se divila, že o ničem nevím. Požádal jsem o číslo soudního rozhodnutí a jel k soudu,“ popisoval podnikatel další sled událostí.

Záhadná směnka Američanovi

„V rozsudku jsem si přečetl, že mě rozhodčí soud v Londýně v roce 2004 odsoudil k zaplacení částky patnáct miliónů korun včetně soudních poplatků za nezaplacení směnky, kterou jsem údajně podepsal americkému státnímu občanovi Milanu Wotavovi v roce 2000. S touto směnkou jsem měl podepsat i rozhodčí doložku, která opravňovala držitele směnky obrátit se v případě jejího nezaplacení na rozhodčí soud,“ pokračoval podnikatel.

Podle notářského zápisu koupila směnku od Wotavy devadesátiletá občanka žijící ve Kdyni na Domažlicku, která ji v loňském roce prodala pražské firmě. Ta se obrátila na soud se žádostí o exekuci na částku téměř 23 miliónů korun.

Na stopu ho přivedla babička známého

První stopu při pátrání po podvodníkovi zachytil poškozený podnikatel u druhé majitelky směnky. „Jméno ženy se shodovalo se jménem babičky mého známého, který má dluhy. Měl jsem podezření, že můj podpis na směnce a rozhodčí doložce použil z jiného dokumentu. Podal jsem proto na něho trestní oznámení,“ uvedl dále podvedený muž.

Kriminalisté později přes Interpol a FBI zjistili, že žádný Milan Wotava neexistuje a že rozhodčí nález společnosti Xl Building Company Limited rozhodce Rainharda Grundmanna je také falešný.

Podvrhem byl i notářský zápis o převodu směnky z Wotavy na důchodkyni ze Kdyně. Ukázalo se, že muž podezřelý z podvodu předal tyto falešné doklady pražské firmě s tím, aby peníze vymohla. „Její zástupce soudu předložil pouze kopii rozhodčího nálezu, ověřenou na poště. To stačilo soudní úřednici, aby mě poslala do kytek za 23 miliónů,“ zlobil se podnikatel.

Plzeňský soudce Karel Svoboda, který rozhodnutí úřednice zvrátil, v odůvodnění uvedl, že usnesení o nařízení exekuce nebylo vydáno zcela v souladu se zákonem.

„Rozhodčí nález země náležející Evropské unii se neuznává automaticky. Proto je na místě nařídit jeho výkon jen za situace, pokud je doložen průběh rozhodčího řízení tak, aby bylo zřejmé, že povinnému nebyla odňata možnost během řízení hájit své zájmy. Pouhá kopie rozhodčího nálezu je k prokázání povinnosti povinného nedostatečná, neboť nebyla řádně ověřena,“ konstatoval Svoboda.

Muž, který na svého známého celou tu past nastražil, je podle náměstka krajské státní zástupkyně Zbyňka Egera podezřelý ze tří trestných činů a v případě odsouzení mu hrozí až deset let vězení. Vyšetřování probíhá na svobodě. „Divím se, že takový člověk není ve vazbě,“ uzavřel poškozený podnikatel.