Nejvyšší správní soud se kázeňským řízením zabýval na podnět Alberta Žirovnického odsouzeného za vraždu. Ten se v roce 2004 dostal na pět dní na samotku kvůli tomu, že měl v cele nepovolené předměty. Proti rozhodnutí Vězeňské služby podal žalobu, soudy ji ale odmítly s vysvětlením, že výsledek kárného řízení přezkoumávat nelze. Jedinou výjimkou je kázeňský trest v podobě propadnutí věci, který je přezkoumatelný i podle současné úpravy.

Podle NSS je napadený paragraf protiústavní. Žirovnický upozornil na to, že kázeňské postihy mohou fakticky zpřísnit výkon trestu a mají dlouhodobější dopad. Například zabraňují pozdějšímu přeřazení do věznice s mírnějším režimem a podmíněnému propuštění z výkonu trestu.

Žirovnický je někdejší šéf pražského Discolandu Sylvie. Odpykává si ve vězení 16 let za vraždu kamaráda. Je znám tím, že využívá všech běžných i mimořádných opravných prostředků, které má k dispozici. Podal již desítky žalob a stížností.