Případ se začal odvíjet v červenci 1997, kdy opilý řidič v západních Čechách srazil chodce, který pak zraněním podlehl. Řidičovu vinu prokázalo trestní řízení. Když šofér odmítl zaplatit odškodné dobrovolně, pozůstalí podali žalobu na ochranu osobnosti kvůli zásahu do práva na soukromí a na rodinný život.

Krajský soud v Plzni v roce 2006 přiznal každému z nejbližších příbuzných zesnulého muže odškodné 250 000 korun. Vrchní soud ale v odvolacím řízení veškeré nároky zamítl kvůli údajnému promlčení.

S tím však pozůstalí nesouhlasili. Právo na ochranu osobnosti je podle nich nemajetkové právo, které nepodléhá promlčení. Nic na tom podle nich nemění ani to, že nemajetková újma je zde vyjádřená v penězích.

Pozůstalí jsou rovněž přesvědčeni o tom, že kdyby trestní řízení, na jehož výsledek čekali, nebylo zatíženo průtahy, náhradu nemajetkové újmy by dostali bez problémů. Vešli by se totiž do tříleté lhůty, na kterou se vrchní soud odvolával.