Hlavní obsah

Salichov: Trestní stíhání Čunka je tři roky promlčeno

Právo, Radim Vaculík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Trestní stíhání bývalého předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka v údajné korupční aféře je už tři roky promlčeno, říká v rozhovoru pro Právo jihlavský okresní žalobce Arif Salichov. Přes výzvy přerovských státní zástupců nenechal kauzu Čunek znovu otevřít.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Arif Salichov

Článek

Kdy a jak vás napadlo, že možnému otevření kauzy Čunek brání verdikt Nejvyššího soudu (NS), podle kterého původní žalobci porušili v neprospěch Jiřího Čunka zákon?

Krátce poté, co jsem obdržel onen přípis z Přerova. Ale rozhodl jsem se, že než to sdělím do světa, tak si nejprve pořádně prostuduji velmi obsáhlý rozsudek přerovského soudu nad pány Vaškůjem a Šmiřákem.

Můžete jednoduše vysvětlit, proč vlastně rozhodnutí Nejvyššího soudu znemožňuje otevření případu?

Velmi zjednodušeně řečeno – v kauze Jiřího Čunka vedl dozor nepříslušný státní zástupce z Přerova, kterému byla věc přikázána pouze pro stadium policejního prověřování, a nikoli již pro stadium po zahájení trestního stíhání, čímž došlo k zásadní vadě přípravného řízení, spočívající ve vážné újmě na právech obviněného.

To má právní následky, které jsem uvedl v prohlášení. Podle mého názoru je trestní stíhání Jiřího Čunka v důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu dokonce již promlčeno, a to dnem 12. února 2007, tedy po uplynutí pětileté promlčecí doby od údajného spáchání skutku. Je to jednoduše proto, že nezákonným stíháním Čunka se nemohla přerušit promlčecí doba.

Teď trochu spekulativně – pokud by Nejvyšší soud tento verdikt nevydal, podal byste onen podnět k povolení obnovy řízení?

Ani v případě, kdy by zde nebyla zmíněná právní překážka rozhodnutí Nejvyššího soudu, bych návrh na obnovu řízení nepodal. Já jsem trestní stíhání Jiřího Čunka nezastavil proto, že se Čunek k činu nedoznal a já tomu bez dalšího uvěřil.

Trestní stíhání bylo zastaveno proto, že po důkladném dokazování byla řadou svědků vyvrácena výpověď svědkyně Marcely Urbanové, zejména pokud jde o její tvrzení ke dni 11. února 2002, kdy mělo dojít k předání úplatku. A také zejména proto, že v trestním řízení nebylo prokázáno, že by k údajnému přijetí peněz došlo v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu, jak vyžaduje skutková podstata trestného činu přijímání úplatku.

Přerovský soudce Barbořík ale ve svém rozsudku ke kauze Vaškůj říká, že nesdílí právní názor Nejvyššího soudu týkající se údajně nezákonného postupu přerovských a ostravských žalobců v kauze Čunek. On naopak tvrdí, že tito postupovali správně. Jak se na to díváte? Musel jste se skutečně řídit verdiktem NS?

Při vší úctě k názorům soudce Barboříka vysloveným ve zcela jiné věci je pro mne podstatné rozhodnutí Nejvyššího soudu v „mé“ vlastní věci. Jako státní zástupce si neumím představit, že bych za těchto okolností ignoroval právní názor senátu Nejvyššího soudu jako nejvýše postaveného orgánu v soustavě soudů. Navíc tento právní názor bez výhrad sdílím.

Ve svém prohlášení zmiňujete, že kauza Čunek definitivně skončila. Nejde už tedy nijak znovu otevřít? Pokud ne, dá se říct, že už jste si konečně oddychl, že máte ten nekonečný případ z krku?

Kauza Čunek je, ať už se to někomu líbí, či nelíbí, opravdu navždy skončena. Skutečně se těším, až ji konečně založím ad acta.

Reklama

Související témata:

Související články

Salichov nenechá znovu otevřít kauzu Čunek

Jihlavský okresní žalobce Arif Salichov nenechá znovu otevřít domnělou korupční kauzu někdejšího vicepremiéra a nyní senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Ve svém...

Výběr článků

Načítám