Pražský vrchní soud mu již dříve uložil v jiném případě čtyřletý trest vězení za porušování povinností při správě cizího majetku. Páteční verdikt je nepravomocný, je možné se proti němu odvolat. 

Městský soud se případem zabýval podruhé. V prvním kole procesu Moravce obžaloby zprostil, vrchní soud pak ale verdikt zrušil a kauzu vrátil k novému projednání.

Obžaloba tvrdí, že Moravec poškodil ČSOB, která mu v roce 1991 poskytla úvěr. Muž za peníze koupil ve veřejné dražbě stáčírny minerálních vod Ida a v roce 1993 je vložil jako nepeněžitý vklad do své společnosti Amex.

Takto nabyté akcie pak o rok později převedl na svou manželku Martu na základě dohody o vypořádání zrušeného bezpodílového vlastnictví manželů. Podle státní zástupkyně to Moravec udělal v úmyslu zmařit uspokojení svého věřitele, tedy ČSOB. Bance tak podle spisu způsobil škodu ve výši 141 miliónů korun.

Podle trestního zákona se poškozování věřitele dopustí mimo jiné ten, kdo zatají, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní část svého majetku, a tím i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele. Vzhledem k velkému rozsahu údajně způsobené škody hrozí Moravcovi za tento čin dva až osm let vězení.

Moravcův případ se táhne už od roku 1993, kdy Česká národní banka uvalila nucenou správu na KPB. O dva roky později se KPB ocitla v konkurzu. Zanechala po sobě dluhy asi 3,5 miliardy korun.

Moravec byl pak obžalován mimo jiné z podvodu, orgány činné v trestním řízení se ale od počátku potýkaly s nedostatkem důkazního materiálu. Až loni v září ho pražský městský soud nepravomocně odsoudil k pěti letům vězení.

Vrchní soud však letos v červnu rozsudek zrušil a místo za podvod odsoudil Moravce pravomocně k čtyřletému trestu za porušování povinností při správě cizího majetku. Muž také nesmí po dobu pěti let pracovat ve statutárních orgánech bank a musí zaplatit pokutu ve výši jednoho milionu korun. Pokud tak neučiní, prodlouží se mu pobyt ve vězení o dalších šest měsíců.