Článek
Ten zprostil Železného a dalších pět mužů obžaloby z mnohamiliónového krácení daní při převodu obchodních podílů v CET 21, a případ mu vrátil k novému projednání. Žalobci šestici viní z toho, že ošidila stát o více než 38 miliónů korun.
Podle obžaloby byla v dubnu 1996 jménem společnosti CET 21, s.r.o. založena akciová společnost CET 21, jejíž akcie nakoupili přibližně rovným dílem Železný, Josef Alan, Fedor Gál, Vlastimil Venclík a Peter Hunčík. Železný pak podle spisu začátkem července se společníky uzavřel smlouvu o tom, že na něj převedou 43,31 procenta obchodního podílu v CET 21, s.r.o., za což měli Alan, Gál, Venclík a Hunčík inkasovat každý 500 000 korun.
V září od nich pak Železný vykoupil část akcií CET 21, a.s. za částku převyšující pět miliónů dolarů. Faktický převod obchodních podílů na Železného všichni podle spisu zrealizovali na valné hromadě v únoru 1997.
Prodej akcií měl být fíglem, jak se vyhnout placení daní
Zatímco příjmy za údajný převod obchodních podílů v CET 21, s.r.o. se v daňových přiznáních všech čtyř mužů za rok 1996 podle spisu objevily, částky za prodej akcií danit nemuseli. Podle obžaloby byly ale peníze, které muži inkasovali za akcie, ve skutečnosti za převedené podíly.
Obchod s akciemi CET 21, a.s. tak podle spisu sloužil k tomu, aby čtveřice své zisky nemusela danit a akciová společnost byla jen za tím účelem založenou "prázdnou slupkou".
Policie původně údajnou škodu vyčíslila na více než 53,5 miliónu korun. Později byla částka snížena na zhruba 38 miliónů, neboť Hunčík neměl jako slovenský občan v Česku daňovou povinnost, a stát tak o peníze nepřipravil. S někdejším Železného právníkem Alešem Rozehnalem tak je stíhán za pomoc k trestnému činu.