Škvařilová k soudu nepřijela a zastupoval ji advokát Tomáš Doležal. Ten uvedl, že žalobkyně se od lékařů dověděla, že její osmašedesátiletý manžel se v nemocnici podrobí banální operaci, po níž bude do týdne propuštěn.

Po několika dnech ale zemřel a lékaři ženě odmítli sdělit příčiny úmrtí. Podle Doležala poslala nemocnice zprávu pozůstalým až po intervenci ministerstva zdravotnictví. „Ve zprávě stálo, že příčinou smrti bylo vykrvácení,“ řekl.

Jako jeden z argumentů na podporu žaloby předložil advokát i text Davida Ratha, otištěný předloni v prosinci v Právu. Rath v něm mj. napsal: „Znám diagnózy, kde by předávkování heparinu šlo jen velmi těžko poznat, ale to určitě nemohl být případ všech zavražděných lidí. Z tohoto důvodu se mi neustále honí hlavou otázka, proč dvacet pokusů o vraždu (...) nebylo rozpoznáno dříve a sloužící lékaři nedokázali použít antidotum a alespoň některé z postižených nezachránili.“

Nemocnice prý zvolila nesprávný postup

Žalující strana se domnívá, že nemocnice zvolila nesprávný postup. Vychází mj. ze zjištění tzv. Julínkovi komise, která například konstatovala chybné vedení zdravotnické dokumentace. „Zelenka jednal jako zaměstnanec nemocnice, a ta by měla za jednání svých zaměstnanců odpovídat,“ argumentoval Doležal.

Havlíčkobrodská nemocnice žalobu odmítá. Podle slov jejího advokáta Jana Macha nedošlo k úmrtí Františka Škvařila v souvislosti se špatným postupem nemocnice, ale vinou vraha Zelenky. „Nemocnice se nemůže omlouvat za něco, co není pravda. Odpovídá za činnost zaměstnance při léčení pacienta, nikoliv za jeho činnost při vraždění,“ uvedl.

Poukázal mj. na výrok trestního senátu Vrchního soudu v Praze, který při posuzování Zelenkova odvolání proti doživotnímu trestu konstatoval, že v případě heparinových vražd nešlo o žádný exces nad rámec pracovních povinností, ale o jednání naprosto mimo jejich rámec a v přímém rozporu s nimi.

„Argumentace, že snad Zelenka jednal v rámci činnosti nemocnice, je nevhodná a z pohledu poškozených přímo nechutná, stejně jako poukazování na spoluvinu lékařů a odpovědnost nemocnice,“ citoval Mach z pravomocného rozsudku Vrchního soudu z letošního června. Dodal, že nemocnice se za to, že nevědomky zaměstnávala vraha, opakovaně pozůstalým omluvila.

V úterý začalo i projednávání identické žaloby, podané pozůstalými po Marii Šimůnkové. Ta zemřela v srpnu 2006 ve svých 59 letech na předávkování heparinem, který jí podal Zelenka. Soudkyně Adámková odročila projednávání obou sporů na neurčito kvůli dalšímu doplnění dokazování. „Je třeba, aby žalující strany předložily důkazy o tom, v čem vidí nesprávný postup nemocnice,“ vysvětlila soudkyně své rozhodnutí.

Petra Zelenku (32) odsoudil letos v únoru hradecký krajský soud na doživotí za vraždu sedmi pacientů a deset pokusů o vraždu. Podával pacientům heparin od května do září 2006 a pacientům tím způsobil závažné zdravotní komplikace, přičemž někteří vykrváceli. Zelenka podal dovolání k Nejvyššímu soudu, což je pro něho poslední šance, jak se vyhnout doživotnímu trestu.